Tipy a triky - Postavy

Jak (ne)udělat ze své hrdinky děvku

16. ledna 2012 v 5:01 | Temnářka
MOTTO:
I liked Anita Blake before she became Super-Slut. Then I LOVED her.

(Alexandr Toth, název skupiny z kategorie Knihy a literatura na jedné nejmenované sociální síti)

V tomto článku se pokusím charakterizovat pět základních typů žen, které se ve fantasy (a koneckonců asi v literatuře obecně) vyskytují. U každého typu lehce nastíním i možný pozdější vývoj. Hrdinky jsem rozdělila podle jejich postoje k sexualitě. Samozřejmě, mohla jsem dámy rozdělit podle barvy vlasů, nebo typických povolání, které jim autoři fantastiky přisuzují. Jenomže - koho takhle večer po šichtě zajímají vlasy nebo nějaká cizí práce?

1.Panna čistá jako nepopsaný papír

Status, na kterém všechny ženské - ať už ty skutečné nebo smyšlené - chtě nechtě začínají. To, jak a jestli o něj přijdou, velmi často určuje jejich další vývoj. Panenskou hlavní hrdinku si většinou přirozeně volí mladší ročníky. Tito autoři - nebo spíš autorky - potom do textu často vkládají své naivní představy, co se první soulože týče.

Mladá nezkušená hrdinka může být výzvou ale i pro starší, protože taková postava v sobě skrývá obrovský potenciál k vývoji. Vyvinout se může ve kteroukoliv z níže uvedených.
Nejnudnější a nejotřepanější je vývoj v Dokonalou partnerka ze slaďáků, aneb strč si prst do krku a zvracej. Takovéhle cajdáky vám žádný fantasák číst nebude. (Pubertální upíry mi sem netahejte, nebo na vás pošlu Zorenu s obouručákem.)
Naopak mladičká hrdinka, která se zklame v lásce, a vyvine se ve Smolařku, bude lidsky uvěřitelná a snadno si najde cestu i ke čtenáři. (Schválně je vám bližší Éowyn nebo Arwen?)

Pokud jste latentní sadisté, nejprve v textu vylíčíte všechny hrdinčiny dětinské představy o růžových plátcích a potom ji necháte někde ošklivě zprznit. Nakonec se vyvine buď v Couru nebo v Drsňačku. Viz. Třeba hrdinky v Acháji nebo Tetovaném.
Zajímavou variantou je taky zahořklá stará panna, ale to už je těžší materiál ke zpracování. Literárnímu.

2.Dokonalá partnerka ve všech směrech

Pozoruhodné - ale nikoliv podivné - je, že tento typ hrdinky ve fantasy používá hlavně pánská část autorstva. Drsný hrdina běhá po temných kobkách a vraždí stvůry, zatímco mu manželka doma žehlí spodky. Nebo - drsný hrdina zabije draka a unese si krásnou blonďatou princeznu, která se mu okamžitě pověsí kolem krku a vroucně se do něj zamiluje. Je přirozené, že si člověk tvoří hrdiny opačného pohlaví podle svých ideálů a tajných tužeb. Děláme to tak všichni, zejména u těch hlavních.
Jenomže i tady bychom měli mít trochu soudnosti, nebo se nám z dílka v lepším případě stane to ošklivé slůvko na "k", v horším případě to ještě horší na "s". Je manželka vašeho hlavního hrdiny dobrá v posteli? Potom neumí vařit. Umí hrdinka vařit? Potom není dobrá v posteli. Když hrdinka umí skvěle obojí, potom vašemu hrdinovi zahýbá.
(Teď to, prosím, nepochopte tak, že všechny ženy, které vaří a rády se milují, zahýbají. Je to jen příklad, pro všechny bohy, klidně může mít slabinu někde jinde!)

Do této kategorie mohou za jistých okolností patřit i šťastně vdané hrdinky, které stíhají být dobrými manželkami, matkami, i plně funkčními bojovnicemi. Podle mě jsou ale spíše Smolařkami. Zemřou mladé.

Pravá Dokonalá partnerka má být ale hrdinovi pouze a jenom oporou. V krajních a vyhraněných případech vývoj není možný. Přesto, že to je laciný a nepropracovaný případ, se vyskytuje všude možně. Od Tolkiena, přes LeGuinovou, po Moorcocka.

3.Smolař

Konečně se dostáváme do literárních vod, které jsou mi důvěrně známé. Když píšu Smolař, nemyslím tím vyloženě chudinku, se kterou to jde od desíti k pěti. Spíš mám na mysli ženu, která střídá partnery a stále nemůže najít přístav, kde by se dalo dlouhodobě zakotvit. Má toho mnoho společného s Drsňačkou, ale na rozdíl od ní jí střídání partnerů nečiní pražádné potěšení. Je daleko více submisivní a nedokáže si pořádně dupnout. Často je to taky žena velice vzdělaná, nepříliš pohledná, nepraktická nebo roztomile neohrabaná. Ze všech pěti typů vzbuzuje u čtenáře obvykle nejvíce sympatií, protože je nejlidštější a nejobyčejnější. Nikdy se nemůže vyvinout v Dokonalou partnerku, ale když bude mít trochu štěstí a natrefí na tolerantního partnera, stane se z ní milující manželka. Ani klasickou Drsňačkou se dost dobře stát nemůže, i když, pokud ji dostatečně nakopete do zadku, třeba i vás samotné překvapí.
Tento typ se ale jednoduše a nejrychleji mění v Couru.

O Smolařkách nejčastěji píšou ženy, protože do nich promítají své vlastní neúspěchy. Smolařky jsou v tomto směru parádní sběrné nádoby.

4.Drsňačka, která má vagínu a nebojí se ji použít

Věrohodnou Drsňačku nezvládne napsat každý. Buď to v sobě prostě máte, nebo vám Drsňačka ujede do polohy Smolař, Coura nebo Hermafrodit, která vypadá jakou žena a chová se jako muž. Pokud si za postavu vyberete slečnu D, musíte počítat s tím, že budete celou dobu balancovat na tenké hraniční linii mezi těmito třemi. Drsňačka není Smolař, protože chlapy střídá nebo nestřídá podle vlastního potěšení. Není ani Coura, protože si své partnery pečlivě vybírá. Coury jsou spíš chlapy, se kterými spí. Hermafroditem ale také není, protože přes všechnu svou emancipovanost a dominanci zůstává pořád někde uvnitř ženskou. Drsňačka se může vyvinout v cokoliv (téměř bych řekla včetně panny), ale jenom když ona sama bude chtít. Většinou ale nechce.

Drsňačky budou vždycky postavy, které se budou více zamlouvat čtenářkám, než čtenářům. Hlavně ty napsané ženskou rukou. Úžasné Drsňačky má například P. Neomillnerová.

5.Coura

Prostitutky slouží (nejen) ve fantasy pouze k jedinému účelu. Bohužel, se Courou může stát i vaše hrdinka, pokud vám ujede ruka s erotikou. Autor fantasy si Couru málokdy sám od sebe vybere za hlavní charakter, tu mu z ní udělají až znechucení čtenáři.
Ruku na srdce, psát jenom o tom, jak nějaká ženština přelézá z postele do postele, se stává po čase nudným. Když hrdinku uvedete jako velmi promiskuitní, nebo když si za postavu vyberete lacinou prostitutku, která byla svědkem hrozivé vraždy, tak... Šetřete. Ono někdy méně znamená více.

Zdálo by se, že se Coura může jednoduše vyvinout v Drsňačku, ale Drsňačka má jistou sebeúctu, která se bude Couře těžko získávat. Smolařka má k Couře blízko, ale zpětná a uvěřitelná transformace vyžaduje mnoho umu a výsledek je nejistý. Úsměvné je, že se Coura může jednoduše změnit v Dokonalou partnerku. V kolika fantasy hrdina objeví svou vyvolenou v nevěstinci? Jenom tak z patra mě napadla Terražská tetralogie, ale najde se jich rozhodně víc.

O kchůl jménech

10. června 2011 v 18:39 | Sikar
Jak pojmenovat svou literární postavu? To je přeci jednoduché, vždyť se váš hrdina může jmenovat Josef Veselý, Kateřina Šípková nebo Pavel Novotný. No dobrá, pokud se váš příběh odehrává v podmínkách českých zemí, není problém, ale co jinak?

V hlavní roli ufňukaný pubescent

31. března 2011 v 10:59 | Sikar
Před nějakým časem Yone psala o tom, že postavy jejího příběhu se jí nezdají v jednom ohledu - věk. A z tohoto důvodu bude muset počet jejich prožitých roků poněkud poupravit. Když jsem si všiml čísel, jaká uváděla (víceméně se to pohybovalo mezi 12 a 17, prostě samí náctiletí), okomentoval jsem to ve stylu, že má teda pěkně mladičké hrdiny. Na to mi bylo řečeno, že by asi nikdy nemohla mít dospělé postavy.

To byl pouze úvod, kterým jsem chtěl načít dnešní téma. Takže se neboj, Yone, není to pouhá reakce na tvůj postoj k tématu. Stručně řečeno, proč a jak staré hrdiny byste chtěli mít vy?

O fantasy rasách antropologicky, sociologicky, sikarovsky

26. března 2011 v 21:08 | Sikar
Je celkem obvyklé, že fantasy svět obývá více inteligentních ras. A tady nastává trochu zádrhel. Je to reálné? Na celý problém je dobré nahlédnout tak trochu antropologicko-sociologicky. A nejlépe i trošku historicky.

 
 

Reklama