Výslech psavců 01 – První krůčky

2. srpna 2012 v 3:28 | Temnářka |  Rozhovory z roku 2012
Představuji vám nový projekt - Výslech psavců!
K 1.8. mi dorazilo na mail 25 vyplněných dotazníků, což je počet, který mě velmi příjemně překvapil.
Do projektu se můžete zapojit i v průběhu, stačí, když mi zašlete vyplněný dotazník na mail terezamatouskova@post.cz.
Dotazník a podrobnosti o projektu naleznete zde.
Vaše odpovědi budu do článku přidávat průběžně. Takže směle posílejte!

OTÁZKA 01

V kolika letech jsi začal tvořit? Jak se jmenovala tvá první povídka/báseň a kolik si nad dílkem strávil času?


Melanie pribehy-ode-mne.blog.cz
Začala jsem tvořit asi tak v deseti letech, moje první dílko si už opravdu nepamatuju, ale mám dojem, že to byla nějaká fantasy.

Zoe Leah world-of-mystic.blog.cz
Bylo mi deset, a první dílko se jmenovalo Temná Sova, bohužel už neexistuje, ale každý den jsem se snažila napsat alespoň stránku.

Martin Paytok (Raziel_cz) paytok.blog.cz
První trochu komplexnější věc jsem musel napsat někdy ve čtrnácti, nebo patnácti letech. Musel doslova - šlo o školní slohovou práci. Z toho tedy plyne, že jsem jí obětoval nějakých čtyřicet minut života. Jak se jmenovala, jsem od té doby už stihl zapomenout, ale byla o upírovi, který se snažil uniknout před lovcem. Nakonec skončil s dírou v hrudníku. Ani nevím, kde ta slohovka skončila. Ale možná je to dobře, stejně byla strašná.

Annieren useless-fire.blog.cz
Tohle si už, upřímně, ani nepamatuju. Rozhodně jsem tvořila už odmalička, ve školce jsem si vymýšlela vlastní pohádky, ale tak asi to první, co jsem tak nějak zanesla na papír, se jmenovalo "Nesnesitelný obr" a bylo to v šesti letech. Byla to povídka o čtyřech částech, ve Wordu tak na šest stránek, a já si v ní obzvlášť vyhrávala s právě objeveným WordArtem (takže samé školní nápisy a plakáty atd. :D). Každopádně, bylo to o skupině čtyřech dětí v šesti letech - pamatuju si, že hlavní hrdinka se jmenovala Markéta - které v nějaké staré továrně či co objevily obra. Nepamatuju si, bohužel, jak to skončilo.
Každopádě, tématika čtyř dětí zachraňujících svět mě neopustila a vím, že jsem tenkrát stvořila mnoho takovýchto povídek. Básně... ty jsem taky někdy napsala, a má vrcholná báseň se tenkrát jmenovala "Čokoláda". Nechcete vidět ten text, věřte mi :D.

Markéta; Kety libres.cz/autor/433-ketyna/
To nemůžu říct s úplnou přesností, vlastně jsem pořád něco sepisovala už odmalička, ale první věci, co se začaly dát aspoň trochu číst, vznikaly asi ve třetí třídě. A abych nebyla troškařka, svůj první větší literární počin Prázdniny s koňmi jsem se rozhodla považovat rovnou za "knihu"- tehdy jsem za čtyři odpoledne popsala dvaceti stránkový sešit, na což jsem byla neskonale pyšná. :D Pak jsem si se psaním dala asi dva roky pauzu a od šesté třídy píšu s nevelkými přestávkami až doteď :)

Ta jemná dívka ta-jemnost.blog.cz
Můj šuplík je svědkem mých pokusů o literární tvorbu asi od mých deseti let. První povídku si matně pamatuji, byla to spíše dětská pohádka o kočkách a sama jsem si ji i "ilustrovala". Název si nepamatuji a strávila jsem nad ní jedno odpoledne (ale to bylo hlavně kvůli kresbičkám).

Akiko simply-city.blog.cz/ a saspi.cz/autori/akiko
Vynechám-li úkoly do školy, tak první povídku jsem napsala někdy ve třinácti letech. Na přesný název si nevzpomenu, myslím, že ani nebyla pojmenovaná, ale byla to fanfikce na Tokio Hotel a strávila jsem nad ní asi jedno odpoledne. Podle toho taky vypadala. Fanfikce mě pak přestaly bavit a začala jsem se věnovat vlastní autorské literární tvorbě.


TlusŤjoch tlustjoch.blog.cz
Od té doby, co v Číně vynalezli papír.
První zachovalá povídka se jmenovala "O Mstibojovi". Ale možná ji napsal brácha.
Času? Požehnaně.

D@ve kucerad.blog.cz
Na základní škole jsem zjistil, že mi sloh docela jde, dostával jsem pěkné známky z povinných úloh, které byly zadávány a většinou i vypracovávány při hodinách, takže jejich napsání trvalo několik minut. Pokud si to pamatuji správně, tak asi v patnácti letech jsem napsal svou první báseň, myslím, že jsem jí vdechoval život jeden večer. Protože jsem vyrůstal v křesťanské rodině, téma básně bylo o tom, jak vypadal můj běžný nedělní den. První sloka básničky s názvem Neděle:
Když nastane neděle,
skáču ihned z postele.
Všichni by ještě dlouho spali,
já už dávno cvičím chvály.

Metztli metztli.blog.cz
Nevím přesně, kolik mi bylo, ale tuším, že jsem nebyla dál než ve 3. třídě. Ale vím naprosto přesně, že to byla pohádka o Medvídkovi Tao Tao. Dokonce jsem si do sešitku k tomu nalepila obrázek z aviváže… A strávila jsem nad ní… myslím, že dopoledne.

Arvari arvaripise.blog.cz
Když se nepočítá pár školních slohovek a nějaký ty sotva načatý hloupý pokusy, první věc jsem napsala v patnácti. Ta ÚPLNĚ první nikdy ani nedostala jméno, natožpak abych ji dala někomu přečíst. Momentálně nevím, jestli jsem ji zlikvidovala, nebo zděšeně zahodila. Mám podezření, ve kterým šupleti by mohla bejt, pokud tam je, a ručím za to, že až ji tam jednou najdu, postarám se o její patřičné znehodnocení. Nicméně, první POJMENOVANÁ povídka byla 'Katrina' a její hlavní hrdinka byla upírka. (Na moji obhajobu, je to sedm let a upíři tehdy v módě ještě nebyli.) Strávila jsem nad ní kolem dvou týdnů, pokud si dobře vzpomínám, a to má jen nějakých pět stránek ve wordu...

Mňoukla&vymňoukla vy-mnouk.blog.cz
Už jako pětiletá, když jsem se v postýlce bála jsem vyprávěla plyšákům vymyšlené pohádky. První básničku jsem napsala v sedmi, strávila jsem s ní jednu hodinu tělocviku, když jsem se nudila, protože jsem nemohla po nemoci cvičit  Doteď ji mám schovanou a jmenuje se Podzim je tady!

Ressia
Hm, čo sa pamätám, prvú poviedku som napísala v druhej triede, keď som mala osem rokov. Volala sa Čierny meč, bola som na ňu hrdá. Keďže som bola decko písala som spontánne a tiež vďaka inšpirácii z kníh a filmov. Prvá poviedka bola žánru fantasy. Potom sa to odklonilo a bol z toho trochu horor. Niektoré postavy som zabila, aj som si poplakala, poriadne od srdca. Ale dopísala som to. Celkové dielo malo asi 6 strán, napísané boli vo Worde, strávila som u toho najlepšie tri týždne života, ktoré volám "Štartovné dni". Teraz keď sa na to spätne pozriem, robila som chyby. Bolo ich veľa. S tým ako píšem teraz sa to porovnávať nedá ale...tú poviedku mám stále uloženú. Keď neviem ako začať otvorím ju. A čítam. A smejem sa. Je to ako taký gombík, ktorý keď stlačím zrazu viem, ako začať písať. Poviedka je budič mojej fantázie, ukáže správny smer a ja si pri nej vždy poplačem alebo zaspomínam. Niekedy krútim hlavou, či som to naozaj písala ja.

m. phoenixrise.blog.cz
Přesně nevím, ale určitě jsem ještě byla škvrně :) Moje první básnička, kterou si pamatuju, byla Vstávejte, pane jaro. Napsala jsem ji ještě s několika dalšími jako soutěžní básničku pro Kinder Surprise, ale už si nepamatuju, jestli jsem jim to vůbec poslala :D
Moje první prozaická záležitost (kromě slohovek ve škole) byl A5 sešitek vyplněný příběhem o postavičkách z Kinder vajíček a o lidech, kteří se dostanou do jejich světa. Něco jako Alenka v říši divů. Název to vlastně nemá. A pořád mi to leží v knihovně a tužkou popsané řádky blednou a blednou...

Jitka Ládrová - Textařka blog.ladrova.cz
Musím po pravdě přiznat, že netuším, kolik mi bylo. Odhaduju tak cca třetí až pátá třída základní školy. Tehdy vyhlásili nějakou soutěž s názvem "Kam vedou cesty". Tak jsem si řekla, že to zkusím, a tak vznikla má vůbec první povídka.
Přesný název ani kolik času mi to vlastně zabralo si už nevybavím, ale vím, že již tenkrát se v tom odrážel můj oblíbený filosofický náhled, takže mi pak ze soutěže přišlo, že ta povídka byla dobrá, ale že nechtěli, aby rodiče svým dětem pomáhali.
Cítila jsem se dost ukřivděně, protože to bylo každým slovem moje, takže se tato zkušenost stala první a taky poslední soutěží, které jsem se až do minulého roku zúčastnila. Trvalo mi to od té doby hodně dlouho, dokonce jsem na nějaký čas na psaní úplně zanevřela. Nyní jsem toto "trauma z dětství" už překonala a čekám, jak dopadnu v Žoldnéřích fantasie a také v soutěži O nejlepší fantasy 2012, kam jsem svá nejnovější díla posílala.

Martina lzi-bez-cenzury.blogspot.com
Co si pamatuju, mohlo mi být tak 7, spíš asi 8, zkrátka druhá třída. Psala jsem příběh o čtyřech kamarádkách, které jsou zvoleny bohy, aby zachránily svět (existuje vůbec větší klišé?). Jmen bylo hodně, ale v sešitě, který jsem našla, bylo: "My čtyři a duchové smrti". Měla jsem napsáno tak pět, šest kapitol, každá na maximálně deset A5 (písmem osmileté holčičky, psát jsem uměla dobře, ale rozhodně ne malinkatými písmenky). Už ani nevím, co se s tím tenkrát stalo, našla jsem sešit, ale listy byly vytrhané. Holt paměť už neslouží. Předtím jsem možná ještě napsala pár básniček, ale nic, co by mi utkvělo v paměti. Tohle je první věc, na kterou si pamatuju.

KatyRZ (Kateřina Růžičková) dostcasunalasku.blog.cz/rubrika/me-literarni-pokusy
Ve dvanácti? Měla to být romantická novelka s nádechem tajemna, jmenovalo se to "Sopečný ostrov bohů". Kolik času jsem nad tím strávila - nemám tušení, už je to pěkná řádka let :) (skoro dvacet).

Polgara polgara.pise.cz
Začala jsem psát v době, kdy u nás vyšel první díl Harryho Pottera. Jednalo se o fan fiction povídku, která se odehrávala v tomto světě. Jmenovala se Harry Pottera a Bílý vlk. No kolik času jsem nad tím strávila. Záleželo na tom, jak ty kapitoly byly dlouhé, ale tak hodinu, hodinu a půl určitě.

Sussanah de Silva sussanah.blog.cz
To už si opravdu nepamatuju, ale vím, že jsem začínala s kraťoučkejma rýmovačkama =) A když na ně někdy náhodou narazím, poměrně se za sebe stydím a musím se smát, co jsem všechno mohla vyplodit a být na to hrdá =D Ale názvy jsem tomu moc nedávala. Většinou to byla tragédie o neopětované lásce. Naštěstí mě to přešlo poměrně záhy =)

Thalia starshin.blog.cz
Když nepočítám své dětské pokusy o romány, tak jsem začala psát v jedenácti letech. Mé první dílko byla básnička s názvem Nepochopená, tenkrát jsem ji psala asi půl hodinky.

Livien lasting.blog.cz
Kupodivu to vím naprosto přesně i s datem, ale asi by to nebylo úplně zajímavé. Když nepočítám už dřívější deníkové zápisky, při psaní první povídky mi bylo patnáct let. Můj bratr (mimo jiné také někdo, koho naprosto obdivuji) tehdy hrál jistou RPG hru a já se tam proti jeho vůli přihlásila také. Za psaní článků se dostávaly body navíc a tak jsem se pustila poprvé v životě (rozhodně však s velkými ambicemi) do tvorby kapitolovky. Nemělo to ani hlavu ani patu, absolutně bez děje a vznikly pouhé dvě stránky. Ačkoli první pokus skončil nevalně, myslím, že právě to byla doba, kdy se ve mně něco zlomilo a pustila jsem se do toho.

Yvonne S. My-sweet-depression.blog.cz
Teda, to bylo asi v nějakých dvanácti/třinácti letech. A první věc co jsem napsala byla básnička s názvem Slza a byla tak strašná (ne, že by se od té doby má poezie nějak zlepšila), že si její slova pamatuji dodnes.

Michal Ozogán (Fabulátor) fabulator.cz
Na podobné otázky by se hodil stroj času. Píše se rok 2003 (nebo něco okolo, prostě +/-) a já na muzejním, psacím stroji píšu svou první povídku. Užívám si každé klapnutí a nakonec z toho vyleze asi 5 popsaných A4. Jsem si jist, že byla o nějakém válečníkovi a jeho poskokovi a nikdy neskončila. Na víc jsem opravdu neměl. Bylo mi tehdy nějakých 13 a věnovat se jedné věci déle než týden představoval nadlidský výkon.
V těchto dobách jsem napsal i první báseň, jmenovala se Hrdina (mám ji pořád v počítači, datum vytvoření souboru 1.8.2005). Byla suprová, ale jako dílo správného umělce, zůstala nechopena. Poslal jsem ji do soutěže, kde sice skončila 3., ale jen proto, že níže už to nešlo. Potupně jsem si vyzvedl výhru 500 korun českých s tím, že básnické střevo mi bylo prostě chirurgicky odstraněno.

Matthias sprostepovidky.blog.cz
V15-ti a moje první povídka se jmenovala "Noc v hotelu" a bylo to o jedné kapele, co dojela do hotelu a postupně je někdo začal vraždit. Napsal jsem ji společně se sestřenkou asi za 2 hodiny :D Nedodržovala správnou typologii, ani stylistiku ani nic takového - but whatever.

A.S. poezie -tudorrose.blog.cz
Pokud se tvořením myslí soustavnější literární činnost, tak nejspíš dosud nezačala. Má tvůrčí činnost vypadá tak, že mě občas udeří múza do obličeje a já po ošetření ran (které provádím většinou velmi povrchně a proto vydrží příliš krátce) něco napíši. Jinak by to ovšem bylo v 19 letech básní s příhodným názvem První. Nepamatuji si, jak dlouho jsem ji psala, ale nad šest minut to určitě nešlo. Psala jsem ji na tehdejší téma týdne… a řekněme, že často dělám věci na poslední chvíli. Jednou za čas i po ní.

V případě nesrovnalostí se nebojte ozvat, errare humanus est a je toho na zpracování hodně. :-)

Temnářka
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Em Age | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 19:08 | Reagovat

Skvělej článek, já jsem začala tvořit jako malá, asi v osmi letech, ale povídky jsem začala psát až v jedenácti. Název dílka si nepamatuju, ale vím, že za moc nestálo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama