Rozhovor se Storycollector

13. března 2012 v 21:44 | Temnářka |  Rozhovory z roku 2012
Dnes vám přinášíme velmi milý rozhovor s Bárou Smutnou alias Storycollector.
Její web najdete na adrese www.storycollector.webnode.cz

Bára o sobě...

Jsem jednadvacetiletá holka, která si od malička ráda vymýšlí příběhy. Rodiče jsem překvapovala prozpěvováním si melodií s vymyšlenými slovy.
Někdo říká, že milovat knihy se naučil po setkání s určitou knihou, já jsem vášnivě četla od chvíle, kdy jsem se naučila číst. Když se setkám s příběhem, chci co nejdříve vědět, jak skončí a proto jsem při hodinách češtiny četla vždy o hodně rychleji, než ostatní a když jsem byla vyvolána, tak jsem nevěděla odkud mám začít číst.

Přeju si samozřejmě napsat něco, co tu ještě nebylo. Už pro ten pocit, že jsem v něčem průkopníkem, na druhou stranu knih, a především motivů v nich, bylo napsáno i použito moře a pak i ta nejkvalitnější literatura je pouhou pokulhávající fanfikcí ve srovnání s opravdovým životem.

Čtu hlavně fantasy a její podžánry, ale jednou za čas zabrousím i do klasické světové literatury. Mezi mé koníčky pak patří čtení komiksů (většinou mangy), sledování anime a zumba. Že miluji knihy, to jsem řekla, ale musím dodat, že miluji i svého pejska, nejlepší je, když mám obojí na klíně.


Rozhovor...


Na tvém webu jsem si všimla povídky na pokračování s názvem Boží harém. Není to trochu protimluv?

Protimluv? To bych neřekla, starověké entity taky nebyly nijak zvlášť odvázané z monogamie či věrnosti. V té povídce jde o jednoho takového maníka, který si nedělá hlavu z toho, že by se vztahy mezi nadřízeným a podřízenými neměli komplikovat. Ostatně jako další jeho druhu. Morálka je u některých velmi volná.

Trochu jako řecký panteon?

Zálety, občasné intriky, jo, z tohoto pohledu je to podobné, ale Hedvik i jeho sourozenci by ti potvrdili, že jsou mocnější, než všichni lidští bohové dohromady. (Chvastouni.) V mém světě jsou totiž jedinými pravými bohy a proto si říkají Nadbozi, jakože jsou o stupeň výš. Zeus a spol. jsou jen vymyšlení pro útěchu lidí.

Jsi zároveň vášnivou čtenářkou. Jací autoři tě ovlivnili asi nejvíce?

O jé, to jsem. Jsem tak vášnivá, že to táhnu klidně s několika knihami najednou. A neztrácím se v dějích, což je i pro mě překvapující. Autorů, kteří mě ovlivnili je hodně. V podstatě mě ovlivnil každý. Někdo i negativně.
Mezi mé vzory v literatuře patří Brandon Sanderson, Richard A. Knaak, Garth Nix, Ray Bradbury, ale i třeba Terry Prattchet nebo Douglas Adams.

Takže hlavně sci-fi a fantasy? Proč zrovna tyto dva žánry?

Protože v nich autor nejvíc pouští svoji fantazii. Realistickou literaturu čtu také, ale knížka je podle mě mnohem zajímavější, když je v ní nějaký drak nebo kouzlící týpek.
Navíc v realitě denně žiju, tak pro změnu si ráda počtu i o dalších světech, alternativních dějinách a paralelních vesmírech.

Jaký je tvůj nejoblíbenější fiktivní svět?

Počítá se do toho i ten můj? Protože Vesmír chaosu JE v tomto žebříčku na prvním místě, ale když se zamyslím nad těmi ostatními, tak to bude asi Knaakova Dračí říše nebo ještě lépe Finální říše od Brandona Sandersona. Líbilo by se mi mít mistbornské schopnosti jako je skákání po kovových budovách nebo vidění do budoucnosti.

Jak by sis představovala svou ideální budoucnost?

Podobně jako teď, že si v klidu budu psát svoje příběhy, jen budu mít za sebou další úspěchy jako je vydání minimálně jedné knihy, dosáhnu hezké výšše popularity a budu vydělávat dost peněz, abych se uživila a k tomu si užila i nějakou legraci. Podívám se do dalších zemí, kde jsem zatím nebyla a podobně.

Která země by tě lákala nejvíc a proč?

Chtěla bych se podívat jednak do Irska a Nového Zélandu, protože je tam nádherná příroda a do Japonska, abych zažila jací jsou skuteční Japonci a chci vidět obchod naplněný po strop zbožím, které se týká mang a anime.

Jsi fanynka mangy a anime?

Jop, manga a anime jsou mými dalšími koníčky. I při čtení a psaní si představuju děj příběhu jako anime. Dokonce jsem napsala k jedné krátké manze scénář. Měla by vyjít letos v květnu ve sborníku české mangy - Vějíři 4.

Tak to moc a moc gratuluji. Dejme tomu, že náhodný čtenář o žánrech manga a anime nic neví. Jaký komix, seriál, film bys mu do začátku doporučila?

Myslím, že pro začínající otaku jsou vhodné Miyazakiho filmy. I mezi veterány jsou považovány za kvalitní díla, mají jednoduchý, ale líbivý děj a vždy nějakou zprávu. Většinou ekologickou, ale snímky nejsou přehnaně moralizující. Člověk u nich může klidně vypnout. Mladším bych doporučila Cestu do fantazie nebo Ponyo, což je taková variace na Andersenovu Malou mořskou vílu. Pro starší je pak Princezna Mononoke nebo Naušika z větrného údolí. A zajímavost na závěr: Miyazakiho syn Goro Miyazaki zfilmoval čaroděje Zeměmoří, konkrétně Tehanu.

Miazakiho mám taky ráda. Máš kromě psaní, anime a mangy nějaké další zajímavé koníčky?

Pak je to asi sport. Na jednu stranu jsem líný povaleč, ale jsou sporty, na které se vyloženě těším. Jako třeba zumba, ježdění na inline bruslích, lyžování a nově jsem si zamilovala i squash. Určitě nesmím zapomenout ani na učení se cizích jazyků a poznávání odlišných kultur. Zvědavost, co se stane v dalším díle série, kterou překládají pomalu nebo vůbec je silnou motivací k učení se různým řečem.

Dobře. Jaké jsou tvé konkrétní plány do budoucna?

Nejprve se dostat vysokou, kde vydržím déle, než rok, protože s prvním oborem to nevyšlo a pokračovat v psaní. Bylo by hezké, kdyby se mi podařilo vydat knížku, ale stejnak ji musím nejprve dokončit.

Co by na závěr vzkázala svým potenciálním čtenářům?

Buďte v klidu a šiřte chaos! Ve stylu čím dál oblíbenějších 'Keep calm' obrázků.

A ža jsem ráda, že mi dávají šanci, předvést, co umím.

Dík za rozhovor.

Není zač. :-)

Ukázka...

Strážím chvíli trvalo, než se vzpamatovaly, ale pak si bystře daly dvě a dvě dohromady. Vůdce rebelů měl předem připravený plán útěku a ten maník, co se tu tak náhle objevil je jeho komplic.
"Chyťte toho vetřelce! Osvobodil zrádce!" létalo Dekersovi nad hlavou, když se raději dal na chvatný ústup. "Ten mizera se musel vyvléknout z pout ještě, než jsem se sem přesunul a jen využil příležitosti," lamentoval v duchu Malvin. Dál to nerozebíral, hlavní prioritou se stal prozatím útěk.
Z arény vedl jediný východ a tím byl dlouhý tunel. Dekers se nechal vést uprchlíkem s tím, že ho při troše štěstí dovede na bezpečnější místo, i kdyby to měla být kanalizace. Cestou minuli pověšený prapor se znakem zakladatele města. Malvin se zamyslel. Prapor s bílým jednorožcem na zeleném poli? To musel být v Nitrulonu! Toto město se nacházelo asi pět set kilometrů vzdušnou čarou od zámku Dekersů. Do tří dnů by při troše štěstí mohl být doma. Mělo to ovšem háček. Nitrulon bylo hlavním městem šedesáté páté zóny a již dlouho v něm probíhala občanská válka mezi Pánem této zóny a rebeli z jak samotného města, tak i z jeho okolí. Hranice samotného města i zóny budou pečlivě střežené a vzhledem k tomu, že Malvin přerušil popravu jednoho z rebelů, určitě ho z města jen tak nepustí, natož aby mu dokonce popřáli šťastnou cestu.
Zdálo se, že tunel nemá konce. Těch zatáček, co vězeň s výběrčím minuli, bylo nepočítaně. Malvin si snad poprvé přál, aby ho kletba přemístila někam, kde by ho nikdo nehonil. Příležitost vydýchat se dostal úředník ve chvíli, kdy rebel před ním nečekaně zastavil. Dekers do něj, samozřejmě, narazil a nezapomněl mu to verbálně vyčíst, když si všiml, proč zastavil. Před nimi se ozývaly kroky, rychlé kroky. Malvin polkl, na mysli mu vytanula možnost, že jde o další stráže. V obklíčení, bez možnosti úniku, by jedinou záchranou před useknutím hlavy byla nenáviděná kletba.
Pro změnu se ale na ně usmálo štěstí, kroky, jež slyšely, neohlašovaly příchod dalších stráží, ale bandy roztodivných individuí v hadrech. Malvin si rychle domyslel, že to oni chtěli původně osvobodit vůdce rebelů. Vpředu šla zuřivě vyhlížející rudovláska, jejíž pohled ovšem zjihl při pohledu na rebela. Beze slova si padli do náruče. Dekers si odkašlal: "Nechci rušit vaši láskyplnou chvilku, ale nedalo se přehlédnout, že nás pronásledují. Navrhuji vypařit se. Pak můžete pokračovat v objímání."
Rebelka mu věnovala přezíravý pohled: "Kdo je tohle?"
"Tento dobrý muž mě zachránil, je naší povinností ho s poctami přijmout do našich řad," hájil jej vůdce rebelů. Rebelka přejela malého blonďáka s pivním bříškem zkoumajícím pohledem. "Na materiál na vzpouru dvakrát nevypadáš."
"Už jsi slyšela o krčícím se hňupovi a skrytém drsňákovi?" urazil se Malvin. Zrzka povytáhla obočí. "Zřejmě ještě ne. Asi ti to budu muset předvést."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fabulator | Web | 13. března 2012 v 23:14 | Reagovat

Technická, ten odkaz www.storycollector.webnode.cz nahoře v článku vede přes seznam email přesměrování (http://email.seznam.cz/redir?hashId=1462107228&to=http%3a%2f%2fwww%2estorycollector%2ewebnode%2ecz). Je to poněkud nepraktické, přímý link bude určitě lepší.

2 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 14. března 2012 v 6:13 | Reagovat

[1]: Kopírovala jsem to přímo z mailu, tak jsem si nevšimla, protože to na první pohled vypadá jako normální odkaz. :-)
Opravím. :-)

3 Storycollector | 14. března 2012 v 8:13 | Reagovat

[1]: Podivné, to se mi s odkazem ještě nikdy nestalo. o.O

4 KadetJaina | Web | 3. dubna 2012 v 6:55 | Reagovat

Abych si skočila něco přečíst :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama