Rozhovor s Doreou

14. února 2012 v 5:10 | Temnářka |  Rozhovory z roku 2012
Dneska bych vám ráda představila autorku fanfikcí Doreu, která bloguje na adrese http://dorea.blog.cz/ .

Řekla o sobě...
Jsem neustále zmatená a tak trochu šílená. Miluju barevné ponožky a červené vlasy. Nenosím džíny. Majitelka bílé fretky Lokiho. Autorka fanfikcí ve fandomech HP a Glee.


Interview

Píšeš fanfikce, jak sama zdůrazňuješ. Nedávno blogerka známá jako Elinor sepsala deset důvodů proč fanfikce psát. Kdybys měla dát dohromady svých deset důvodů, jaké by to byly? (No, dobře nemusí jich být přesně deset. :-))

1. Je pro mě jednoduší psát něco ze světa, který už má dané nějaké charaktery, než si vymýšlet svůj jasný.
2. Už při čtení knihy/sledování seriálu jsem si vymýšlela alternativní konce, tak proč je i nesepsat?
3. Když mě naštve, jak kniha/seriál skončí, tak cítím v psaní fanfikce jistou satisfakci.
4. Miluju charaktery postav (většiny), o kterých píšu a baví mě je rozvádět dál a na druhou stranu je to pro mě výzva je udržet v takové rovině, aby se příliš nelišily od charakterů v předloze.
5. A narozdíl od originální tvorby, která vyžaduje onu originalitu, aby ti někdo neřekl: "Jo, to už tu bylo." fanfikce tohle nevyžaduje. Protože ono to tu už vážně bylo. (Dává to smysl :-D ?)
No víc jich takhle asi bez delšího přemýšlení nedám.

Zastavme se u bodu číslo čtyři. Které knižní charaktery patří mezi tvé nejoblíbenější a za které se ti naopak nejlépe píše. Myslíš, že jsou to ty samé nebo jsou tu značné rozdíly? Například, že je postava příliš komplikovaná, ale třeba charismatická, takže si ji člověk oblíbí, ale jen těžko ji literárně uchopí?

Příliš neholduju kladným postavám. V knížkách, ve filmech fandím většinou těm zlým. Dobráci mi často přijdou jako prvolánované postavy a ztrácejí tím pro mne kouzlo. Také mám ráda postavy, které se během času pěkně "vybarví." Nikdo je nemá rád, jsou neoblíbené a najednou hups a ihned mají početnou základnu fanoušků. Ty jsou asi mé nejoblíbenější a zároveň je to největší výzva, protože každý je většinou vidí trochu jinak. O to větší radost mi pak udělá, když mi někdo řekne, že tohle bylo přesně dle charakteru té postavy. Většinou ale já osobně mám stejně pocit, že jsem u nich něco nevychytala, že mi nějaká drobnost utekla.
Na druhou stranu některým postavám se vážně raději vyhýbám, i když jsou mé oblíbené, ale já si pořád tak nějak nedokážu ujasnit, co si o nich přesně myslet.

Například?

Myslíš ty postavy?
Z Harryho Pottera je to Lenka Láskorádová, kterou mám opravdu ráda, ale vyhýbám se tomu psaní, protože mám pocit, že jsem ji nikdy zcela nepochopila, nedokázala se do ní vcítit.
Z Glee fandomu to je Britanny, která se všem jeví jako to nejhloupější stvoření na planetě, což já si nemyslím, protože někdy dokáže skutečnost vypíchnout tak jasně, že když o tom později přemýšlím, říkám si, že vlastně řekla blbinu, ale měla pravdu.To samé platí u Lenky.

Obecně řečeno - pohybuješ se raději ve "světě" Harryho Pottera nebo Glee? Máš i nějaké další oblíbené světy, do kterých zasazuješ své příběhy?

To je těžké. HP je fandom, se kterým jsem začala. Nejdřív číst a až po několika letech i psát a zveřejňovat. Poslední dobou ho ovšem poněkud zanedbávám, takže momentálně se víc pohybuju v Glee fandomu, ne že by mě HP přestal bavit, ale zjistila jsem, že Glee se mi píše snadněji. Možná taky tím, že HP skončil, kdežto Glee pořád pokračuje a každým novým dílem nabízí další myšlenku. A také tenhle fandom u nás stále není tak rozšířený, takže můžu říct, že většinu autorů, které čtu mám na FB v přátelích a o povídkách a o charakterech si s nima často povídám. A zjistila jsem, že se v Glee také dokážu víc vyřádit, ve psaní myslím. nabízí mi, podle mě, více možností.

Jiný fandom, pokud mě mysl neklame jsem nikdy nepsala a zatím se na to ani nechystám.

Myslíš, že je ti Glee blízké i prostředím střední školy? (Nevím, jak přesně jsi stará, takže to pochop buď jako studuji střední a je mi to blízké, nebo vzpomínání na zlaté časy na střední. :-D)

Studuju vysokou.
Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Ale je to asi možné. Na střední mám velmi pěkné vzpomínky. Ale především je to asi díky postavě Kurta Hummela, který je mladý gay a pro mne jako autorku slashe, je zlatým dolem.

Co tě jako ženu na psaní slashe přitahuje?

Asi nejvíc ta myšlenka pokusit se o psaní něčeho, co nikdy nemůžu vědět, jestli píšu dobře - ať už jde o sex nebo myšlenkové pochody. Protože myšlení mužů a žen je opravdu velmi odlišné. Ale právě to zkoušení je výzva. A taky dva muži ( ale i ženy) spolu mi opravdu přijdou sexy.
A další věc, Kurt je v seriálu gay a je to zároveň moje nejoblíbenější postava. V HP píšu Drarry a nevím, jestli jsem tak zdegenerovaná, ale já jsem to jiskření mezi nimi viděla i v knize, natož ve filmu. (když jsem se o tom ale bavila s jinýma autorkama, tak říkaly to stejné, ale zase ony píšou slash také)
Ale píšu i het povídky, ty tedy pouze jen v HP. Ale ty jsou snad všechny psány z pohledu ženy. ten mužský mi tam příliš nezasahuje.

Jak lidé reagují na slashové povídky? Myslím ty, kteří tento styl běžně nepíšou ani nečtou. Vím, že pro spoustu lidí je homosexualita pro spoustu lidí stále tabu.

Co, se HP týče, tak tím, že jsem měla raději přidat pokračování k té hetero povídce, než k té slashové :-). Ale nikdy jsem se nesetkala s nikým, kdo by mi za slash nadával, nebo říkal, že jsem divná. V Glee je to jednoduché, tam het nepíšu.
A lidi, co se nepohybují ve fandomu ale vědí o mně, že slash píšu, tak ti to berou jako koníčka a taky mi za to nikdy nenadávali, nebo něco podobného.

Co takhle ráda čteš? Máš ráda fantasy? Sci-fi? Detektivky? Nebo i trochu té romantiky? :-)

Fantasy a scifi. Detektivky mi nikdy moc neříkaly a romantiku, uh na tu asi moc nejsem. Respektive jsem z ní často dost rozpačitá.

Na závěr bych se tě ráda zeptala, co plánuješ do budoucna? Pohrávala sis někdy i s myšlenkou originální tvorby?

Chtěla bych dokončit všechny rozepsané povídky, což doufám, že splním. Nemám ráda, nedodělané věci.
S myšlenkou ano, ale asi jsem opravdu líná vymyslet vše sama a asi se tak trochu bojím, že někdo řekne onu větu: Tohle tu už bylo. To je plagiát toho a tamtoho. Dokonce mám asi dvě kratší věci napsané, ale to už je tak dva roky nazpět a když jsem si nedávno uklízela pc, tak jsem na to narazila a skoro se až zděsila, jak jsem, byť nechtěně "vykradla" pana spisovatele. Neříkám, že se do toho nikdy nepustím, protože se znám a věta: Nikdy neříkej nikdy! u mě platí dvojnásob. Ale v nejbližší budoucnosti to opravdu neplánuji.

Ukázka

Kurt překročil jeden z mála lidských pozůstatků. Kosti byly téměř dokonale ohlodané. Zbylo pouze pár cancourů tkání. Žebra byla polámaná - vyrvaná ven. Kurt raději odvrátil hlavu. Opět šustnutí. Nedalo mu to a vydal se za zdrojem zvuku. Vysypané plechovky s polévkou, převrhnutý nákupní koš - nic zajímavého. Šel dál. Hluk se ozval znovu. Prudce se otočil - nikde nikdo. Znovu! A pak mu došlo, že šustění vychází z převrhnutého košíku, přes který byl přehozen zakrvácený baloňák. Chvíli bezradně stál a přemýšlel, jestli má plášť odkrýt. Mohlo na něj vyskočit cokoli, popravdě by se po tom všem nedivil ani vesmírné invazi. Leč nedalo by mu spát, kdyby nezjistil, co vydává onen neustálý podivný bublavý zvuk vycházející zpoza lehké látky. Taky by je to (ať to bylo cokoli) mohlo při cestě z obchoďáku překvapit. Došel až ke zdroji, poměrně čerstvou krev rozlitou na podlaze a dalšíz mála těl, které v obchodu viděl, ignoroval.

Pevněji stiskl svoji pálku a druhou rukou uchopil cíp kabátu, nazdvihl ho a odhodil stranou. Zůstal koukat. Pohled mu opětovala dvě ztrápená zelená kukadla. Chlapec, který byl podivně zkroucený v nákupním vozíku, okamžitě zbystřil, jen co Kurta spatřil. Čapnul na všechny čtyři a s námahou se díky kovovým příčkám vozíku postavil. Okamžitě začal po mladíkovi natahovat ruce a nesmyslně žvatlat. Šišlání se prostorem supermarketu rozléhalo víc, než mu bylo příjemné.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama