Exkluzivní rozhovor s Michaelou "Nelien" Burdovou

30. ledna 2012 v 18:50 | Polgara |  Rozhovory z roku 2012
Dnes vám přinášíme exkluzivní rozhovor s blogerskou osobností, kterou rozhodně všichni znáte - s mladou spisovatelkou Michaelou Burdovou alias Nelien, autorkou čtenářsky úspěšných sérií Poselství jednorožců a Křišťály moci. :-)




1. Když jsi začínala psát, věnovala ses především fan fiction tvorbě. Tedy povídkám inspirujícím se světem Harryho Pottera. Co tě vedlo k tomu, že jsi začala psát? Existuje povídka, na níž nedáš dopustit?

Vlastně to bylo tak, že nejprve jsem začala s prvním dílem Poselství jednorožců. Když jsem Strážce dobra dokončila a měla jsem potvrzené od nakladatelství Fragment vydání, oslnil mě svět Harryho Pottera, tedy především doba jeho rodičů, kdy ještě chodili do Bradavic. Tak jsem si založila blog a začala se psaním povídek. Má první byla Stín nenávisti a vlastně to byla hlavně ona, která mě dá se říci "proslavila" a na mém blogu se začínalo objevovat stále více čtenářů. Jeden čas byla denní návštěvnost i kolem 600 lidí J Ale nejraději mám asi Kroky temným osudem.

2. Postupem času jsi začala psát vlastní povídky, které jsi taktéž zveřejňovala na blogu a zůstalo ti to doteď. Nicméně od roku 2006, uběhla dost dlouhá doba a tobě se podařilo vydat několik knížek, už máš za sebou autorská čtení a získala sis věrné fanoušky tvých příběhů. Jak dlouho ti trvalo, než se na pulty knihkupectví dostala tvoje první knížka?

První díl Poselství jednorožců jsem začala psát, když mi bylo čerstvých 16 let. Měla jsem ho hotový asi během půl roku a dva týdny na to mi schválili vydání. Ale příběh ještě potřeboval mnoho úprav, protože jsem byla začátečník, musela jsem ho trochu přepisovat, než dosáhl finálové podoby. Hodně dlouho pak trvalo, než získal knižní podobu a spatřil světla knižních pultů. To mi bylo skoro 19. Jenže do té doby jsem stihla dopsat i druhý díl a bylo rozhodnuto, že oba vyjdou současně. Proto se ještě čekalo, až získá knižní podobu i dvojka Zrádné hory Dragor. Takže tohle dobrodružství trvalo necelé tři roky.

3. Kromě psaní se věnuješ také kreslení, ráda čteš fantasy a kromě toho také ráda sportuješ. Která z aktivit se řadí mezi tvé nejoblíbenější a jak ses k ní dostala?

Po psaní je to určitě kreslení. Malování byl můj sen od mala a vždycky jsem si přála být profesionální malířkou a uskutečnit svou vlastní výstavu obrazů. To se mi teď konečně podařilo, 25. Ledna jsem zažila svou první výstavu a vernisáž! Jsem z toho úplně nadšená! Výstava byla zaměřena na obrázky k mým knížkám a na obrazy kočkovitých šelem, protože se už od dětství zajímám o zoologii a miluju zvířata. Pojala jsem to trošičku vědecky, takže ke každému obrazu šelmy byl i základní popis jejího života. Zájem o zvířata a čtení je asi hned na druhém místě, no a ten sport… když přemůžu lenost ráda chodím na zumbu, do posilovny, běhám a plavu :D

4. Vzhledem k tomu, že již máš za sebou šest vydaných knížek, zajímalo by mě, co takové vydání knížky obnáší. Jak probíhala závěrečná korektura, porady s nakladatelem…?

Většinou to vypadá tak, že zašlu konečný rukopis své paní redaktorce, ona si ho přečte a potom mi sdělí své výhrady, názory a připomínky. Všechno to závisí na vzájemné dohodě. Když je příběh schválen na redakční radě, kde se vybírá i název (jen málokdy zůstane ten můj pracovní), jde ke korektuře a úplně nakonec je zaslán vytištěný mně, abych ho znovu pročetla a provedla finální korekturu.

5. Vzhledem k tomu, že máš na svém kontě už i autorská čtení, tak neodolám a zeptám se, na jaké vzpomínáš nejraději. Jaká byla atmosféra a jak ses při něm cítila?

Besed jsem měla už opravdu mnoho a všechny byly krásné. Atmosféra je ze začátku trošku napjatá, ale po chvilce se já i děti uvolníme a všechno probíhá v přátelském, uvolněném a zábavném duchu. Povídám o svých začátcích, o psaní celkově, knížkách i malování, potom probíhá i soutěž, kterou mám připravenou a ve které mohou čtenáři mimo jiné vyhrát i knížku (díky nakladatelství Fragment, které ji do soutěže věnuje) a potom čtu i nějaký ten úryvek. Nikdy asi nezapomenu na svou úplně první besedu pro základní školu Velké Přílepy u Prahy. Byla jsem tak nervózní, že jsem se chtěla v poslední minutě před začátkem otočit a utéct :D Ale nakonec to bylo moc fajn. Úžasné besedy byly třeba i v Plzni, Kutné Hoře, Plané nad Lužnicí nebo v Kladně. Vlastně úplně všude :D

6. Většina autorů má nějakého oblíbence, jemuž by se ráda ve psaní vyrovnala. Máš i ty někoho takového?

Mým velkým vzorem je samozřejmě mistr J. R. R. Tolkien, ale zbožňuju i Stephena Kinga, především jeho Temnou věž, kde je spojen horor i fantasy žánr. Ráda mám také Gartha Nixe.

7. Na internetu koluje na tvoje knížky také hodně recenzí. Jak se cítíš, když si takovou recenzi čteš?

Recenze už nečtu :D Jsou z toho akorát deprese :D Navíc já na něco takového jako "recenze" moc nevěřím, umění je především o názoru, nikde nemáte pravidla jak má co správně vypadat a podobně, jako třeba v matematice nebo tak. Je to prostě věc názoru. Někomu se ta knížka/obraz/film líbí a někomu ne. Někdy je recenze kladná, někdy záporná. To jsem se naučila na seminářích Tvůrčího psaní. Každá kritika je k něčemu dobrá, a pokud je naučná, měli bychom si z ní něco odnést. Ale… recenze je vážně lepší nečíst. Ne, já už je nečtu :D

8. Na tvém blogu můžeme najít články o boji za ochranu zvířat. V tomto postoji jsi si dost jistá a člověk jen může obdivovat tvoji energii, s jakou ses do něj pustila. Pokud mám správné informace, tak si také vegetariánka. Nechceš čtenářům prozradit, jak se i oni mohou zapojit?

Prozradím a moc ráda! Co se týče vegetariánství, ano, jsem vegetarián už od dětství a jsem na to hrdá. Stále se snažím kolem sebe shánět a navnadit více lidí, aby se do ochrany zvířat také zapojili. Jsem členem organizace za ochranu zvířat Svoboda zvířat (svobodazvirat.cz), také ráda podporuji projekt Chrti v nouzi (chrtivnouzi.cz) a další podobné projekty. Situace v dnešním světě je opravdu žalostná, tisíce a tisíce zvířat denně umírají pro nic za nic a čím více lidí se postaví proti tomuto barbarskému chování, tím větší je šance na úspěch. Vždyť planeta nepatří jen nám, zvířata mají stejné právo na život jako my! Navíc zapojit se je opravdu snadné. Pokud máte internetové stránky, stačí jednou za čas přidat nějaký ten článek o tom, co se ve světě se zvířaty děje, uvést nějaký zdroj na organizaci, kde můžeme většinou finančně pomoci. Finanční pomoc je velmi důležitá a všechny tyto organizace jsou na ní závislé. Proto stačí i malá částka na pomoc zvířátkům a pro náš lepší pocit, že jsme pomohli. Pokud se stanete členem Svobody zvířat, členský příspěvek je 300,- za rok, což je hodně málo, ale pomáhá to! Skvělá je také pomoc v útulcích. Pokud máte nějaký poblíž, není nic snazšího než tam zajít a vzít nějakého pejska (klidně i dva nebo tři a klidně i čtyři :D ) na procházku, k tomu můžete přinést i nějaké granule, deky, nebo jiné příspěvky. V ochraně zvířat je hlavní zájem. Mnoho lidí si řekne - chtěl/a bych pomoct, ale stejně to nemá cenu. Má to cenu!! Věřte, není nic horšího, než zůstat lhostejný.

9. Nyní poslední otázka. Máš nějaké plány do budoucna? Nějakou novou knížku, studium? Anebo by ses ráda věnovala jen psaní?

Plánů do budoucna mám tolik! Rozhodně bych se ráda věnovala hlavně psaní, pracuju teď na nové fantasy sérii, maluju obrazy a připravuji další výstavu. Ale také bych chtěla zkusit trošičku jiný obor… a to je scenáristika a ilustrátorství. Takže si teď kolem toho shromažďuji informace a těším se, až začnu své plány uskutečňovat.

DÍKY ZA ROZHOVOR ;-)
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ♥PawlušQa♥ | E-mail | Web | 31. ledna 2012 v 20:58 | Reagovat

Moc pěkný rozhovor :-) Celý jsem si ho přečetla..

2 Mei-riefel | 3. února 2012 v 10:01 | Reagovat

Super rozhovor moc se povedl :))

3 jane | 13. února 2012 v 12:56 | Reagovat

super :)) super otázky :D všechny mě zajímaly a konečně jsem se to dozvěděla :D

4 darkmemory | Web | 13. února 2012 v 17:38 | Reagovat

míšo super :) si známejšia a známejšia - gratulujem ti :) ale ja ťa dobehnem... stane sa zo mňatvoja rivalka xD mám rada tvoje knihy a som zvedavá čo nové vymyslíš :)

5 Meilia | 6. března 2012 v 13:52 | Reagovat

Super jen tak dál :-D

6 Karolína K. 44 | 7. března 2012 v 9:32 | Reagovat

Super pěkný dlouhý rozhovor:D. Takový originální:D.
P.S. Moc mě potěšilo, Míšo, že jsi vyjmenovala jako první besedu, která se Ti líbila, v Plzni:D!! Já jsem totiž na ní byla:D!

7 jana | 7. března 2012 v 19:45 | Reagovat

moc pěkný rozhovor,fakt

8 jana | 7. března 2012 v 19:45 | Reagovat

moc pěkný rozhovor,fakt

9 jana | 7. března 2012 v 19:47 | Reagovat

hupsík se mi to tam dalo dvakrát tak pa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama