Leden 2012

Exkluzivní rozhovor s Michaelou "Nelien" Burdovou

30. ledna 2012 v 18:50 | Polgara |  Rozhovory z roku 2012
Dnes vám přinášíme exkluzivní rozhovor s blogerskou osobností, kterou rozhodně všichni znáte - s mladou spisovatelkou Michaelou Burdovou alias Nelien, autorkou čtenářsky úspěšných sérií Poselství jednorožců a Křišťály moci. :-)


Literární soutěž New weird

23. ledna 2012 v 21:23 | Temnářka, Sussanah |  Drby ze zákulisí
Sussanah mě požádala, abych zde zveřejnila článek o soutěží, kterou pořádá na svém blogu. Myslím, že by mnohé z vás mohlo zaujmout atypické téma a poměrně autorsky přívětivý rozsah. Teď už ale předávám slovo Suss:

Zdravím Vás!

Na svém blogu pořádám velkou literární soutěž New Weird. Troufám si říct, že v pořádání literárních soutěží nejsem žádný nováček a i když se tentokrát pouštím do vod neprobádaných, věřím, že žádný soutěžící nebude své účasti litovat.
Už v této chvíli mám tým porotců, kteří jsou na svém místě a vědí "vo co gou". Jejich názor v blogovém světě už něco znamená a stát se vítězem, kterého oni vyberou, to už něco znamená. Upřímně, kdybych to nepořádala, hned bych se pustila do psaní! :-D

Níže najdete detailnější informace,

Sussanah

  • Rozsah: minimálně 10 000 znaků - maximálně 40 000 znaků včetně mezer (ve Wordu Soubor -> Vlastnosti -> Statistické údaje)
  • Formát: .doc (jako příloha mailu)
  • Datum odeslání: 30.6. 2012 do půlnoci (pozdější opravdu nepřijmu)
  • Datum vyhodnocení: 30.11. 2012 (pokud bude povídek málo, je možné, že vyhodnocení proběhne dříve)
  • Vítězové: Tři texty, které dosáhnou nejlepšího hodnocení (a to jak slovního, tak bodového), dostanou pod stromeček knihy =)
  • Jeden soutěžící = jedna povídka! A to taková povídka, která ještě nebyla nikde zveřejněna (a nebude zveřejněna do vyhodnocení) a ani se neúčastnila jiné soutěže.
  • Soutěž není věkově omezená a ani není nutné mít vlastní blog.
  • Dokument pojmenujte stejně, jako povídku. Svoje jméno tam nepište! To napište jen do mailu. Kromě jména není nic jiného potřeba psát.
Soutěž bude probíhat anonymně. Pokud chcete soutěžit, stačí na můj email (sherridon@seznam.cz) poslat text, který bude do puntíku splňovat výše uvedená pravidla.
Každému soutěžícímu potvrdím přijetí povídky, aby se nemusel celou dobu strachovat.
Pár tipů:
  • Nenechávejte si psaní na poslední chvíli.
  • Pokud stoprocentně neovládáte psaní po technické stránce, nechte si text od někoho zkontrolovat.
  • Čtěte si po sobě! Klidně i nahlas.
  • Po napsání nechte povídku nějaký čas uležet a potom si ji přečtěte znovu. V tomto bodě je čas na úpravy a opravy ;)
  • Sledujte tyto stránky, postupně se tu budou objevovat medailonky jednotlivých porotců a také zveřejním konkrétní seznam cen.
  • Bylo by od vás moc milé, kdybyste tuto soutěž propagovali, u sebe na blogu, na FB, kdekoliv vás napadne =) Můžete k tomu použít buď pouhý odkaz na tento článek, nebo buttonek, který jsem pro tuto soutěž vytvořila:


Můžu vás poprosit o interview?

23. ledna 2012 v 14:31 | Temnářka |  Drby ze zákulisí
Pokud jste fanoušky projektu Spisovatele.blog.cz na Facebooku, jistě vám neuniklo, že jsem nad ním převzala patronát. Jelikož ale posledního půl roku aktivita na stránkách klesla až k bodu mrazu, bude nutno blogu "o pisálcích pro pisálky" vstříknout do žil trochu čerstvé krve.

1. Píšu prózu nebo poezii a byl bych rád, kdyby se mnou na Spisovatelích vyšel rozhovor
V tom případě zašlete na jednu z níže uvedených emailových adres krátký medailonek, ve kterém se představíte a ukázku svého psaného projevu. Nezapomeňte připojit i adresu svého blogu, pokud nějaký vlastníte. (Není podmínkou, abyste blogovali na Blog.cz. Pokud mě zaujmete jako autor, tzn. máte vypsanou ruku a třeba i nějaké doložitelné publikační nebo soutěžní úspěchy, nemám důvod vám nedat zelenou.)

2. Rád bych se do projektu zapojil jako (externí) redaktor
V tom případě se mi ozvěte na jednu z níže uvedených adres. Pokud už nějaký ten rozhovor se zajímavým autorem máte (klidně i publikovaný na blogu) a chcete, aby se na Spisovatelích objevil, neváhejte mi ho zaslat, zveřejním ho i s odkazem na vaše stránky.

3. Píšu články o tvůrčím psaní
Rady začínajícím autorům tvoří značné procento obsahu blogu, takže pokud se literární tvorbou a jejími úskalími zabýváte a máte zájem, aby se vaše osobní zkušenosti šířily dál, pošlete mi na jednu z níže uvedených adres svůj článek. Pokud ho shledám relevantním, originálním a kvalitním (tzn. To, že by autor měl aspoň zhruba ovládat gramatiku a dávat do příběhu kus ze sebe, všichni víme, zkuste něco jiného.) s radostí ho ještě ten den přidám.

4. Mám nápad!
Pořádáte literární soutěž a chcete, aby se o ní vědělo? Vydali jste knížku? Napadlo vás, že by bylo zajímavé, kdyby...? Napište mi, můžeme se dohodnout na spolupráci.

Můj osobní mail: terezamatouskova@post.cz
Jestli vás mohu poprosit, piště mi momentálně spíše na osobní mail, ten spisovatelský jsem ještě neměla odvahu otevřít (:-D ), navíc na něm doteď měla svůj systém Miselle, takže mám trochu nutkání to tam radikálně promazat a začít od začátku. Svůj mail zásadně nepromazávám, takže máte jistotu, že se to tam neztratí. :-)


Přeji mnoho inspirace, lidi!

Temnářka

Jan "Eraserhead" Vojtíšek

19. ledna 2012 v 14:53 | Matt |  Rozhovory z roku 2012
Následující rozhovor si bere na paškál hororového pisálka, v jehož povídkách jako je "Z druhé strany" lze nalézt motivy jako je okultismus, mystično, brutalita nebo třeba posmrtný život. Je autorem dokonce i vlastního internetového časopisu, který lze nalézt na adrese www.howardhorror.cz



Jak (ne)udělat ze své hrdinky děvku

16. ledna 2012 v 5:01 | Temnářka |  Tipy a triky - Postavy
MOTTO:
I liked Anita Blake before she became Super-Slut. Then I LOVED her.

(Alexandr Toth, název skupiny z kategorie Knihy a literatura na jedné nejmenované sociální síti)

V tomto článku se pokusím charakterizovat pět základních typů žen, které se ve fantasy (a koneckonců asi v literatuře obecně) vyskytují. U každého typu lehce nastíním i možný pozdější vývoj. Hrdinky jsem rozdělila podle jejich postoje k sexualitě. Samozřejmě, mohla jsem dámy rozdělit podle barvy vlasů, nebo typických povolání, které jim autoři fantastiky přisuzují. Jenomže - koho takhle večer po šichtě zajímají vlasy nebo nějaká cizí práce?

1.Panna čistá jako nepopsaný papír

Status, na kterém všechny ženské - ať už ty skutečné nebo smyšlené - chtě nechtě začínají. To, jak a jestli o něj přijdou, velmi často určuje jejich další vývoj. Panenskou hlavní hrdinku si většinou přirozeně volí mladší ročníky. Tito autoři - nebo spíš autorky - potom do textu často vkládají své naivní představy, co se první soulože týče.

Mladá nezkušená hrdinka může být výzvou ale i pro starší, protože taková postava v sobě skrývá obrovský potenciál k vývoji. Vyvinout se může ve kteroukoliv z níže uvedených.
Nejnudnější a nejotřepanější je vývoj v Dokonalou partnerka ze slaďáků, aneb strč si prst do krku a zvracej. Takovéhle cajdáky vám žádný fantasák číst nebude. (Pubertální upíry mi sem netahejte, nebo na vás pošlu Zorenu s obouručákem.)
Naopak mladičká hrdinka, která se zklame v lásce, a vyvine se ve Smolařku, bude lidsky uvěřitelná a snadno si najde cestu i ke čtenáři. (Schválně je vám bližší Éowyn nebo Arwen?)

Pokud jste latentní sadisté, nejprve v textu vylíčíte všechny hrdinčiny dětinské představy o růžových plátcích a potom ji necháte někde ošklivě zprznit. Nakonec se vyvine buď v Couru nebo v Drsňačku. Viz. Třeba hrdinky v Acháji nebo Tetovaném.
Zajímavou variantou je taky zahořklá stará panna, ale to už je těžší materiál ke zpracování. Literárnímu.

2.Dokonalá partnerka ve všech směrech

Pozoruhodné - ale nikoliv podivné - je, že tento typ hrdinky ve fantasy používá hlavně pánská část autorstva. Drsný hrdina běhá po temných kobkách a vraždí stvůry, zatímco mu manželka doma žehlí spodky. Nebo - drsný hrdina zabije draka a unese si krásnou blonďatou princeznu, která se mu okamžitě pověsí kolem krku a vroucně se do něj zamiluje. Je přirozené, že si člověk tvoří hrdiny opačného pohlaví podle svých ideálů a tajných tužeb. Děláme to tak všichni, zejména u těch hlavních.
Jenomže i tady bychom měli mít trochu soudnosti, nebo se nám z dílka v lepším případě stane to ošklivé slůvko na "k", v horším případě to ještě horší na "s". Je manželka vašeho hlavního hrdiny dobrá v posteli? Potom neumí vařit. Umí hrdinka vařit? Potom není dobrá v posteli. Když hrdinka umí skvěle obojí, potom vašemu hrdinovi zahýbá.
(Teď to, prosím, nepochopte tak, že všechny ženy, které vaří a rády se milují, zahýbají. Je to jen příklad, pro všechny bohy, klidně může mít slabinu někde jinde!)

Do této kategorie mohou za jistých okolností patřit i šťastně vdané hrdinky, které stíhají být dobrými manželkami, matkami, i plně funkčními bojovnicemi. Podle mě jsou ale spíše Smolařkami. Zemřou mladé.

Pravá Dokonalá partnerka má být ale hrdinovi pouze a jenom oporou. V krajních a vyhraněných případech vývoj není možný. Přesto, že to je laciný a nepropracovaný případ, se vyskytuje všude možně. Od Tolkiena, přes LeGuinovou, po Moorcocka.

3.Smolař

Konečně se dostáváme do literárních vod, které jsou mi důvěrně známé. Když píšu Smolař, nemyslím tím vyloženě chudinku, se kterou to jde od desíti k pěti. Spíš mám na mysli ženu, která střídá partnery a stále nemůže najít přístav, kde by se dalo dlouhodobě zakotvit. Má toho mnoho společného s Drsňačkou, ale na rozdíl od ní jí střídání partnerů nečiní pražádné potěšení. Je daleko více submisivní a nedokáže si pořádně dupnout. Často je to taky žena velice vzdělaná, nepříliš pohledná, nepraktická nebo roztomile neohrabaná. Ze všech pěti typů vzbuzuje u čtenáře obvykle nejvíce sympatií, protože je nejlidštější a nejobyčejnější. Nikdy se nemůže vyvinout v Dokonalou partnerku, ale když bude mít trochu štěstí a natrefí na tolerantního partnera, stane se z ní milující manželka. Ani klasickou Drsňačkou se dost dobře stát nemůže, i když, pokud ji dostatečně nakopete do zadku, třeba i vás samotné překvapí.
Tento typ se ale jednoduše a nejrychleji mění v Couru.

O Smolařkách nejčastěji píšou ženy, protože do nich promítají své vlastní neúspěchy. Smolařky jsou v tomto směru parádní sběrné nádoby.

4.Drsňačka, která má vagínu a nebojí se ji použít

Věrohodnou Drsňačku nezvládne napsat každý. Buď to v sobě prostě máte, nebo vám Drsňačka ujede do polohy Smolař, Coura nebo Hermafrodit, která vypadá jakou žena a chová se jako muž. Pokud si za postavu vyberete slečnu D, musíte počítat s tím, že budete celou dobu balancovat na tenké hraniční linii mezi těmito třemi. Drsňačka není Smolař, protože chlapy střídá nebo nestřídá podle vlastního potěšení. Není ani Coura, protože si své partnery pečlivě vybírá. Coury jsou spíš chlapy, se kterými spí. Hermafroditem ale také není, protože přes všechnu svou emancipovanost a dominanci zůstává pořád někde uvnitř ženskou. Drsňačka se může vyvinout v cokoliv (téměř bych řekla včetně panny), ale jenom když ona sama bude chtít. Většinou ale nechce.

Drsňačky budou vždycky postavy, které se budou více zamlouvat čtenářkám, než čtenářům. Hlavně ty napsané ženskou rukou. Úžasné Drsňačky má například P. Neomillnerová.

5.Coura

Prostitutky slouží (nejen) ve fantasy pouze k jedinému účelu. Bohužel, se Courou může stát i vaše hrdinka, pokud vám ujede ruka s erotikou. Autor fantasy si Couru málokdy sám od sebe vybere za hlavní charakter, tu mu z ní udělají až znechucení čtenáři.
Ruku na srdce, psát jenom o tom, jak nějaká ženština přelézá z postele do postele, se stává po čase nudným. Když hrdinku uvedete jako velmi promiskuitní, nebo když si za postavu vyberete lacinou prostitutku, která byla svědkem hrozivé vraždy, tak... Šetřete. Ono někdy méně znamená více.

Zdálo by se, že se Coura může jednoduše vyvinout v Drsňačku, ale Drsňačka má jistou sebeúctu, která se bude Couře těžko získávat. Smolařka má k Couře blízko, ale zpětná a uvěřitelná transformace vyžaduje mnoho umu a výsledek je nejistý. Úsměvné je, že se Coura může jednoduše změnit v Dokonalou partnerku. V kolika fantasy hrdina objeví svou vyvolenou v nevěstinci? Jenom tak z patra mě napadla Terražská tetralogie, ale najde se jich rozhodně víc.

Elinor

12. ledna 2012 v 20:07 | Temnářka |  Rozhovory z roku 2012
PROFIL:

Prvním titulem v mém čtenářského deníku bylo "Devět lidožroutů a jeden slon darebák". Bylo mi tehdy devět. Při pohledu zpět nechápu, jak to učitelka dokázala rozdýchat, mezi všemi těmi Honzíkovými cestami, Letadélky Káňaty a těžko říct, čím vším ještě. Po rodičovském sdružení každopádně následovalo vyšetřování vpravdě inkviziční, jak jsem k těm loveckým historkám z koloniální Indie přišla. Jednoduše. Rodič mužského pohlaví to objevil v antikvariátu a podle názvu v tom vytušil rozvernou dětskou vyprávěnku o zvířátkách...
Vzešla mi z toho tři poučení do života.
Za prvé, jistá míra pokrytectví je v životě nutná.
Za druhé, je neskutečně zábavné tuto míru pokrytectví ignorovat.
Za třetí, líbí se mi věci, které by se mi líbit neměly - a které jsou neskutečně zábavnější než ty, které by se mi naopak líbit měly.
Vyrůstala tedy jsem na mayovkách, verneovkách, sebraných spisech Aloise Jiráska, různých výborech mytologií a prakticky na všech knihách, které se nacházely v rodinné knihovně a z nějakých důvodů nebyly "vhodné pro děti". Prakticky mě minuly pohádky a různé bohatě ilustrované spisky s holčičkami a roztomilými štěňaty.
Asi nepřekvapí, že to zanechalo trvalé následky.

Co čtu? - Široké spektrum titulů od nejrůznější odborné literatury, přes historický román (pokud možno z období, o kterých toho až tolik nevím), detektivky a thrillery až po spekulativní fikci.
Zvláštní slabost mám pro sci-fi, zejména tu military. V zásadě ovšem nepohrdnu ničím, co má děj, atmosféru, zajímavě pojaté charaktery - a co rozlišuje víc barev než bílou a černou. Mám ráda nejednoznačné situace a různá etická dilemata, jimž protagonisté čelí... což se pochopitelně projevuje i v mé vlastní tvorbě.

Co píšu? - Pokud vynechám recenze a (především) StarWars fanfiction, tak spekulativní fikci. To je takové to souhrnné pojmenování, do kterého se vejde kompletní literární fantastika i s chlupama. Což je moc a moc dobře, při psaní si s šuplíkováním příliš nerozumím. Hlavně ne s oblíbeným laickým typu "fantasy, to je magie, sci-fi, to je prognostika, věda a mezihvězdné lety". Většinou jsem začleňována do sci-fi, protože představa vyspělých civilizací schopných mezihvězdného cestování a ovládajících magii je pro mnoho lidí nezkousnutelná.