Recenzentem snadno a rychle

6. srpna 2011 v 12:00 | Awia |  Tipy a triky - Prezentace

Recenzi? Tu přece zvládne i cvičená opice! Ano, špatnou recenzi zvládne napsat doopravdy každý, avšak napsat takovou, která by za něco stála, dokáže jen málokdo. Nevěříte? Tak se na to podíváme poněkud podrobněji.
.

Ačkoli se to tak nezdá, první problém nastává již u samotného pojetí tohoto slohového útvaru. Jejím účelem není prozradit děj, jak se mnozí mylně domnívají. Zjednodušeným přepisem celého příběhu, kdy mimo jiné prozradíte jak celou zápletku, tak její rozluštění, docílíte maximálně toho, že čtenář knihu vlastně nemusí ani otvírat, neboť již dopředu ví, co se stane a jak to celé dopadne. A to je v podstatě přesným opakem toho, o čem by recenze jako taková být měla. Nejprve by však nebylo od věci zmínit, co to ta recenze vlastně je?
.
Odpověď na tuto otázku není až tak těžká. V podstatě se jedná o názor recenzenta (nebo také kritika, chcete-li, neboť i toto označení se pro autory recenzí hojně využívá) na danou věc, v našem případě na knihu. Jejím cílem je nabudit (nebo také odradit) potenciálního čtenáře tak, aby se na jejím základě rozhodl, zda má cenu daný titul shánět, či nikoliv. Svým způsobem jde i o kritiku, ta však v tomto případě zůstává povrchnější a nerozebírá dílo do detailů. Vždyť právě vyzdvihnuté klady a zápory hrají v recenzích nejzásadnější roli. Jak jinak vyjádřit svůj postoj k dané věci? Ale i zde mnoho lidí naráží. Nestačí říci líbí - nelíbí. Recenzent má totiž ve svých rukou obrovskou moc a je to právě on, kdo rozhodne o tom, zda si knihu přečtou masy hladových čtenářů nebo jen hrstka vyvolených, které neodradil. Zde je však důležité neplést si pojmy - recenze neslouží k reklamě, kde knihu vychválíte do nebes, ale má pomoci čtenáři rozlišit kvalitní čtení od braku.
.
Hodnotit knihu nemůžete jen ze svých subjektivních pocitů - ano, ty hrají při čtení velmi důležitou roli, avšak do recenze tak úplně nepatří. A přitom jen málokdo se od nich dokáže oprostit a nahlédnout na knihu i z jiného pohledu, aby ji prozkoumal ze všech možných i nemožných úhlů a odhalil přednosti, které v ní mohou někteří spatřovat. Nejenže se tak dá docílit částečné objektivity, ale důležitou roli to může hrát i u názorů, jež v recenzi zmíníte, neboť ty byste si měli jakožto správní recenzenti umět vždy obhájit.
.
Stále jsem vás nepřesvědčila? Tak nebojte. Tím to tedy zdaleka nekončí! Je tu totiž spousta dalších aspektů, nad kterými byste se jako správní recenzenti měli alespoň na chvíli zamyslet a brát je při psaní vlastní recenze na vědomí (popřípadě je tam i zmínit), jinak byste totiž mohli pěkně tvrdě narazit. Hlavní je uvědomit si, co vůbec recenzujete. Pokud jste přečetli typický romantický příběh pro ženy, nemůžete si stěžovat na nedostatek akčních přestřelek a hektolitrů protečené krve, stejně jako v historického románu nemůžete očekávat vymoženosti moderního světa. Důležité je také vědět, za jakým účelem byla kniha napsána, cochtěl autor říci a v neposlední řadě pak pro jakou cílovou skupinu je určena. Jaký pak má smysl stěžovat si nad tím, že jste právě přečetli naprostou hrůzu, která zaujme leda tak pubertální slečny, když právě jim byla tato "hrůza" určena?
.
Významnou roli taktéž hrají recenzentovy předešlé zkušenosti. Píšete-li dojmy ze své první knihy s fantasy tematikou, pak se dá jen stěží mluvit o recenzi. Proč? Jak pak můžete knihu označit za drahokam tohoto žánru, když jste z něj nic jiného nepřečetli? Správný recenzent se ve své oblasti orientuje, je v ní zběhlý a má o ní mnohem více informací, než nezasvěcená osoba. Má načteno a zná mistry oboru. Především si je však plně vědom toho, proč jsou právě oni vyzdvihováni a jiní naopak zatracováni. A právě díky tomu získává potřebný přehled, díky kterému může knihu zařadit.
.
Nakonec tomu musíte dát ještě formu. Nepřeskakovat od jednoho tématu ke druhému a poté se znovu zpětně vracet, vložit úvod, závěr… Můžete si s ní i pohrát. Místo suchopárného popisu vložit sem tam nějakou trefnou poznámku k ději, vtipně vypíchnout nějaký moment, trapný okamžik okořenit mírnou ironií či ji rovnou opepřit sarkasmem. Fantazii se meze nekladou a je na každém recenzentovi, jakým způsobem se čtenáře pokusí zaujmout. Vždyť i recenze jsou svým způsobem umělecká díla, v nichž autoři prezentují svůj um a pomáhají ostatním s orientací v nezměrném oceánu titulů, jež se na nás v mocných přílivových vlnách stále valí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lúthien | Web | 7. srpna 2011 v 16:16 | Reagovat

Poslední dobou si říkám, že psát recenze, hlavně co se týká filmů, je úplně k ničemu, protože někteří "recenzenti" dokáží filmy tak shodit a zašlapat do prachu, jakoby to bylo to nejhorší, co bylo kdy natočeno a přitom jsou to krásné filmy...Nebo zase naopak něco vychvalují a přitom je to hrůza. Nevím, ale recenze na filmy už radši nečtu, šetřím své nervy :D Vždycky je stejně lepší, když si člověk udělá názor sám.

2 Raziel_cz | E-mail | Web | 8. srpna 2011 v 12:13 | Reagovat

[1]: U čtení recenze musíš pamatovat na to, že se jedná především o subjektivní názor autora. Ve článku to koneckonců padlo. Ale když tě film/kniha/cokoliv zaujme, není důvod se dané věci nevěnovat jenom proto, že neboduje v recenzích.

Jinak bych možná nepoužil slovo "brak" jako protiklad kvalitního čtení. Asi chápu, jak to bylo myšleno, ale možná by bylo lepší ho nahradit třeba "odpadem". Ona se totiž braková literatura automaticky nerovná špatné. :)

3 Elinor | E-mail | Web | 13. září 2011 v 12:38 | Reagovat

[2]: Subjektivní názor autora podložený objektivními argumenty. ;) Někteří recenzenti ty objektivní argumenty vynechávají, ale ono je potřeba zdůvodňovat a vysvětlovat, bez toho recenze nemá smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama