O číslech

17. července 2011 v 16:33 | Sikar |  Tipy a triky - Prostředí
Franta Vomáčka, řidič autobusu linky číslo dvanáct jel sedmdesátikilometrovou rychlostí po třicátém kilometru trasy z Lhoty do Prdelákova.

Efí král k tažení přispěl sedmisettisícovou armádou a dvanácti kily smrtícího prášku.

Dnešní článek je jistým způsobem věnován Chlupáčovi z Alfa Centauri, jenž vždy říká, že čísla zabíjí fantazii. Což o to, někdy ji skutečně zabíjí, ale dost často také zabíjí sloh. Na začátku článku byly kurzívou dvě ukázky. V obou případech jsem změnil jména i některá čísla, ale myšlenka zůstala. Ta první je z jakési podivné soutěže pořádané jistou knihovou, přičemž autor daného dílka zaujal, ač se neumístil (Ozzro může vyprávět), druhá pochází z druhé nejhůře hodnocené povídky v Dračím řádu. Co je spojuje? Číselné údaje.

Rozeberme si ukázku první. Pomineme, že ten, kdo povídku četl, zjistil, že čtenář nepotřeboval znát jméno řidiče (a vlastně i obou měst, ale ta se někonec docela hodí). Hned v první větě se nachází tři číselné údaje. Číslo linky autobusu, jeho rychlost a kolik toho už ujel. Vzhledem k tomu, že povídka byla i tom, jak se celý dopravní prostředek zřítí z útesu a všichni v něm zařvou, myslím, že jsme nemuseli znát ani to. Jenže to vše je vedlejší. Proč? První věta povídky, tři číselné údaje. Slohový paskvil nejvyššího kalibru. Jeden číselný údaj, pohoda. Dva, pouze přimhouřím oko. Tři? Střílím. (+ dvojnásobné použití jednotky kilometr) Věta tahá za oči, přičemž by ji stačilo prostě proškrtat. Koukněte:

Autobus jel sedmdesátikilometrovou rychlostí na své trase z Lhoty do Prdelákova.

Autobus linky číslo dvanáct jel na své každodenní trase z Lhoty do Prdelákova.

Třetí variantu ani neuvádím, protože myslím, že je čtenáři ukradené, zda to byl dvacátý, třicátý nebo padesátý kilometr. Ostatně, vzato kol a kolem, ta věta by klidně mohla podle mě znít:

Autobus jel na své každodenní trase z Lhoty do Prdelákova.

Tečka. Víme co, autobus. Víme odkud kam, z Lhoty do Prdelákova. Tahle jedna věta nám představila prostředí, v němž se bude povídka (nebo jen její začátek) odehrávat a neobsahovala nějaká veskrze zbytečná numera.

Příliš (nicneříkajících) číselných údajů v jedné větě = FAIL.

Nyní se zaměřme na druhou ukázku. Sedmisettisícová armáda a ne zrovna moc kilo smrtícího prášku. Tady nastává druhý problém. Co se slohu týká, možná bych dvanáct kilo prášku nahradil třeba pytlem/truhlou prášku, protože vážně vidím, jak to někdo pečlivě vážil, aby jim mohl oznámit dvanáct kilo (o metrickém systému ve fantasy světě pomlčím, ale pro Čecha exotické unce nebo libry by zněly stylověji jako historické a cizí pídě, couly, míle, lokty atd.)

Problém se jmenuje "Autor nepřemýšlí nad čísly, použije co nejepičtější a neví, že by to nefungovalo". Armáda byla pozemní. Krom sedmi set tisíc elfů obsahovala i jiné tvory, počtem nespecifikované. Budeme skromní, řekněme, že trpaslíků, lidí, kentaurů a další havěti tam bylo tolik, že to zaokrouhlíme na rovný milion. No a milionová armáda se dala na pochod. Právě jsem se trochu informoval. Čínská armáda měla pár let zpět cca tři miliony mužů. Čínská, zdůrazňuji. Víte, jak velká armáda, popisovaná jako jedna z největších, jaké kdy svět viděl, šla dobývat Helmův žleb? Tolkien ji popisuje jako desetitisícovou. Měl rozum a uměl počítat.

Když v prvním dílu Amberu Corwin shromažďuje armádu, s níž by dobyl hrad zpět, člověk Zelaznému poněkud větši počty odpustí, jelikož se neustále přesouvají dimenzemi, které se částečně přizpůsobují přáním hlavního hrdiny. Takže když armáda sem tam projde dimenzí (Stínem), v níž jsou lesy plné ovocných stromů, zásobování zajištěno. Fantastické vysvětlení je pro čtenáře fantastiky také vysvětlení.

A to je ono.

1) Středověce vypadající svět, v němž je tolik obyvatel, že může tolik mužů bez problémů do zbraně? Co průměrná délka života, porodnost, (kojenecká) úmrtnost, nemoci, nutnost, aby někdo makal na poli a jinde? Ostatně, i kdyby je narychlo povolali, měli by pro ně zbraně?
2) Co zásobování? Víte, že posádka letadlové lodi sežere mimo jiné 20 000 vajec denně? No ale mají velká skladiště a stále si to vozí s sebou. Jakým způsobem nakrmíte milion hladových krků na pochodu? To s sebou měli Ježíše, co stále škubal bochníky a ryby, aby nakrmil zástupy?
3) Přesun takové síly za daných podmínek je prostě nemožný a nepředstavitelný. Argument netřeba, tečka.
4) Smrtící prášek je popisován tak, že v něm oválíte hrot šípu a tím ho učiníte neskutečně jedovatým. Kolika lučištníkům ho poskytnout? V povídce to bylo popsáno málem tak, že všichni elfové stříleli tuto munici. Co distribuce prášku?
5) Obří výkřik "Blbost!"

Myslím, že tento článek závěr nepotřebuje.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daletth | Web | 18. července 2011 v 10:56 | Reagovat

Já myslím, že se člověk může zastavit už na bodu jedna. Ve chvíli, kdy země o velikosti České republiky (v době středověku) sebere desetitisícovou armádu, přestává to fungovat. Tudíž povídka padá a zbytek netřeba řešit...

Kromě délky života, úmrtnosti a dalších zmiňovaných věcí, se musí počítat také s terénem. Země může být obrovská, ale pokud 80% této země tvoří převážně lesy a bažiny, taky tam moc lidí nebude, protože by je půda neuživila a nějaký ten pud sebezáchovy přece jen máme... Tady bych tedy armádu gigantických rozměrů taky nehledala (já bych ji tedy raději nehledala vůbec - viz další body na konci článku).

2 Nosferatu Psiren, blahé paměti | E-mail | Web | 19. července 2011 v 20:50 | Reagovat

Ohledně počtu vojáků v armádě a dalších numer není problém v počítání páně Cornwella- tento pan spisovatel se navíc odráží od historických faktů, takže ve své trilogii Hledání svatého grálu (Lučištník, Inkvizitor, Kacířka) pracuje s reálnými čísly. Tolkienovy počty také jsou důvěryhodné.
Já ani moc počítat neumim, takže čísla používám jen máloučko, jen trošičku.

3 Lukáš Kotrba | E-mail | Web | 20. července 2011 v 15:38 | Reagovat

Pěkné :)

4 evi | Web | 27. srpna 2011 v 23:30 | Reagovat

"Nakreslili jste plány a pak sehnali deset tisíc dělníků na jeden a půl úvazku a dvojnásobnou produkci o víkendech." (Terry Pratchett - Pyramidy) - aneb někdy i tři číselné údaje v jedné větě mohou mít svoje opodstatnění a nadměrné uvedení takových podrobností působí vtipně a svěže, i když čtenář by se bez nich bezpochyby obešel. Povídku jsem sice nečetla, ale ta věta takhle vytržená z kontextu mi sama o sobě naprosto nevadí.
Ale tedy ta druhá ukázka - páni, ten smrtící prášek asi musel mít sílu, když bylo třeba zmiňovat jeho 12 kilogramů vedle 700 000 armády:)

5 Jana | 11. května 2012 v 16:28 | Reagovat

Jóó čísla. :) V krátkých povídkách nejsou potřeba, ale v dílech nad 50 stránek se hodí alespoň jen pro představu spisovatele, nemusí je uvádět. Já strávila asi jenom dvě hodiny s počítáním obyvatelstva každé rasy a jejich rozložením. Nakonec mi Vyšlo že je to větší než Rusko a Indie dohromady takže začínám znovu.

6 Štěpán | E-mail | 31. května 2012 v 14:58 | Reagovat

[4]:Povídku? POVÍDKU?! Pyramidy jsou regulérní knížka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama