O kchůl jménech

10. června 2011 v 18:39 | Sikar |  Tipy a triky - Postavy
Jak pojmenovat svou literární postavu? To je přeci jednoduché, vždyť se váš hrdina může jmenovat Josef Veselý, Kateřina Šípková nebo Pavel Novotný. No dobrá, pokud se váš příběh odehrává v podmínkách českých zemí, není problém, ale co jinak?


Někteří lidé umí vymýšlet jména, ale charaktery musí dotvořit. Pro mě osobně je zase největší peklo přijít na jméno. Hodně lidí se také snaží, aby jméno postavy vyjadřovalo její vlastnosti (Svaloboj Ukrutňák), ovšem pokud člověk dostává jméno při narození, těžko určíme, jaký jednoho dne bude. Ano, existují i výjimky, kdy jsou pořádně děti pojmenovány až v určitém věku, případně si může díky dané kultuře hrdina časem jméno vybrat sám.
Pomineme-li ale jména, která mají naprosto jasně vyjadřovat, co je postava zač, dostáváme se ke jménům "civilním". Je docela smutné, jak se někdo snaží pojmenovat postavy anglickými jmény, ale jeho fantazie končí u Johnů, Jimů a Thomasů (Mary, Betty a Mary-Sue). A přitom takoví Conrad, Gregory nebo Zachary (Bernice, Florence nebo Melanie) znějí dosti zajímavě.
Ovšem řekněme si to stručně, když chce někdo mít postavu cizince, je dobré občas tyhle Anglány naředit nějakou jinou národností. Pokud píšeme o budoucnosti, dá se multikulturnost předpokládat, tak proč nevzít a nepromíchat jména a příjmení německá, japonská, arabská, španělská, norská... Takto jsem zde již jednou například psal o postavě chlapíka jménem Tariq Hansen (sloučil jsem arabského spisovatele Tariqa Aliho a německého zpěváka Kaie Hansena). A mně tedy Tariq Hansen přijde nápaditější než John Smith (hmm, toto jméno mě napadlo jako vyjádření totální obyčejnosti, ale najednou mi došlo, že ho - právě proto - používá někdy jako své alias Doktor z Doctor Who).
Jenže to jsou stále docela obyčejná jména, s nimiž se můžeme setkat (a věřte mi, pokud pracujete denně s desítkami jmen, naleznete opravdové perly. Někteří lidé se doopravdy jmenuji Hnus, Hajzl nebo klidně Hitman). Co když zabrousíme do fantasy?
Jedno z pravidel jmen ve fantasy zní, abyste se vyhýbali zbytečným "zajímavým" písmenům. Ano, mám na mysli takové ty hlásky jako Q, W nebo X. Pokud svého hrdinu nazvete Qwadrix, dost bych přemýšlel, zda se nejedná o něco, co zplodil vypatlátor.
A čím složitelnější a nečitelnější jméno je, tím přeci lépe! Zdvojené samohlásky, které se musí číst anglicky jsou přeci samozřejmostí! A vůbec používejte anglickou transkripci! Prosím, ne. Jsme Češi, tak pišme česky. V tomto ohledu u mě má velké plus Jana Rečková, která je schopna svá díla osázet postavami s tak pěknými jmény jako Chrmec nebo král Sitoníš. Ano, Sitoníš. Na první pohled to působí hrozně zvláštně, ale upřímně, je to sympatičtější než Sithoneesh.
Někteří autoři jsou schopni tvořit opravdu melodicky znějící a zajímavá jména, aniž by z nich vytvářeli zprzněniny. Příkladem budiž TemnoTerka. Jména jejích postav mi osobně přijdou docela vyvážená - znějí dostatečně exoticky, ale současně s tím jsem schopen si je zapamatovat a dokonce je napsat, aniž bych přemýšlel, kolik A je ve jménu Femorian (Femoriaan? Femoriaaan? Faemoariaaaaaaaan?). Sikar toto příliš neumí. Má rád písmeno R. Má rád krátká, pokud možno dvojslabičná jména, jež je schopen vyštěknout. Zbožňuje neznělé souhlásky. No dobře, asi za to může moje občanské jméno, ale pokud mám vymyslet naprosto fiktivní jméno, skončím s něčím primitivně znějícím, čím by se mohl chlubit vikingský válečník. Ostatně, série, v níž tato jména používám, je trošinku barbarská... I když dost často také tvořím pseudoslovanská jména, ta mě skutečně baví.

Takže, vybírejte neomletá a nápaditá jména, svá vymýšlejte pokud možno srozumitelná a zapamatovatelná. Nic tak nenaštve jako když jiní lidé komolí vámi vymyšlené jméno, protože prostě z hlavy netuší, jak vlastně zní.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Katie | Web | 10. června 2011 v 18:47 | Reagovat

Já raději používám česká jména a české prostředí :). Pak vím, co od toho čekat a nemůžu tam napsat nějakou blbost.

2 KatyRZ | Web | 10. června 2011 v 19:12 | Reagovat

Hmm kdopak vymyslel tohle jméno Nach-trach-mricho-kensa :D. To je jen ukázka toho, že může mít smysl i vymyslet nevyslovitelné ;). Ve skutečnosti ovšem může být příběh sebelepší, ale jak se to hemží nesrozumitelnými jmény - házím ho do koše.

3 KadetJaina | Web | 10. června 2011 v 19:15 | Reagovat

Vražda jsou stejně znějící jména, jinak nějaké přehlásky a dlouhá jména ustojim. Když se ale jeden jmenuje Ranold, druhej Ronald a třetí Robert, tak mlátím hlavou o stůl a ne-mů-žuuuuu! -_-

4 Lomeril | Web | 10. června 2011 v 19:33 | Reagovat

[3]: Jo, tuhle chybu jsem udělala nedávno, když jsem dva nejlepší kamarády pojmenovala Calvin a Carey. Teď často končím tak, že napíšu Ca a přemýšlím, jak dál.

Co se týče článku, vzhledem k tomu, že většinou zasazuji povídky do anglofonního prostředí, se jmény si hraju. Johnů a Jamesů mám minimálně, Betty a Mary snad nemám žádnou.
Když už jsem brousila do čistě fantasy světů, inspirovala jsem se v keltských, estonských a finských jménech. Takové Ritva je krásné a celkem snadno zapamatovatelné jméno.

5 Storycollector | Web | 10. června 2011 v 19:55 | Reagovat

Jo, vymýšlení jmen mě baví. Nejlepší je, když jméno zní pěkně a zároveň tak nějak pasuje k vlastnostem nebo/a kulturnímu zázemí postavy. Občas mě jen tak něco napadne nebo mužské postavě dám ženské jméno (Hedvik) a naopak. Nově taky měním zaběhlá jména, výsledek může být nadmíru uspokojující, když se to vezme z té správné strany. :)

6 KadetJaina | Web | 11. června 2011 v 20:03 | Reagovat

[4]: Tak tak, však ten příkald s Ronaldama a Ranoldama a Robertama mám taky od sebe :D

7 KatyRZ | Web | 12. června 2011 v 17:08 | Reagovat

[6]: A byla to docela příhodná poznámka. Tohle se může lehce stát, aniž by si to člověk uvědomil.

8 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 13. června 2011 v 14:44 | Reagovat

Femoriaaan je prostě Femoriaaan. :-D

9 LuLu Fairy | Web | 20. července 2012 v 13:48 | Reagovat

Já ráda používámjména vyjádřující jejich titul, nebo povahu. Třeba v cizím jazyce.
Použiji překladač a smatlám dohromady několik jazyků.

10 Mirime | 25. července 2012 v 20:00 | Reagovat

Já,pokud píši fantasy se inspiruji elfskými jmény. Jsou pěkná, a nápaditá. Například Mirime, je vlastně elfsky Karolína(tak se jmenuji)  a myslím, že je to mnohem simpatičtější.

11 Kalista | 15. srpna 2012 v 10:06 | Reagovat

Já ráda využívám historii, takže antika, keltština, ale třeba i slovanština (Jurata, Ctibor). Arábie má také moc hezká jména, nebo sáhnu pro nějaké neobvyklé jméno.

12 WritingDemon | E-mail | Web | 24. března 2013 v 15:29 | Reagovat

No, píšu knihu a podařilo se mi vymyslet jména pouze s pomocí vlastní fantasie(Forps, Macbell, Ordon), případně neobvyklejších anglických jmen (Nancy).
A to se ukázalo jako super řešení :))

13 Kai | E-mail | Web | 8. prosince 2013 v 22:43 | Reagovat

Nevím proč, ale v posledním příběhu jsem dost ujížděla na "nestálých jménách".
Bylo to o dívce, která všechny znala pod určitými jmény, ale čím víc do hloubky se dostávala, tak zjišťovala, že Jim, je ve skutečnosti zrácenina pro Judd Igor Micah a její (mrtvá) "matka" Sonia je Solara, Caleb nosil krycí jméno Nigel atd. No, vlastně ani nevím, proč mě to tenkrát napadlo, ale byla jsem s tím spokojená :)

14 Ellis | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 22:09 | Reagovat

Já když píšu, postavy jsou většinou založeny na charakterech lidí, které znám ze skutečnosti. Většinou je tedy pracovně nazývám jmény jejich reálných variant a občas jim i zlstanou... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama