Květen 2011

Jak vydat knihu na vlastní náklady

31. května 2011 v 8:21 | Temnářka |  Tipy a triky - Prezentace
V zásadě existují tři typy lidí, kteří se k vydání na vlastní náklady uchylují. Buď jejich rukopis nikdo nechce oficiálně vydat (což nemusí nutně znamenat, že je špatný, ale většinou je), nebo nechtějí, aby jim do vydání a prodeje někdo kecal a nebo prostě nemají zas až takové ambice a chtějí si jen nechat vytisknout pár kousků pro sebe a své kamarády. Firem, které vám knihu za menší peníz vytisknou, je nemálo, stačí jen zagooglit - nejznámější jsou asi Tribun s edicí Knihovnička a Nová forma. Stačí jim jen napsat a domluvit se. Jako první si musíte rozmyslet, jestli knihu chcete vydat s ISBN nebo ji nechat vytisknou bez něj.


Vydání knihy s ISBN

O co se jedná? Knihovníci by vám to jistě vysvětlili lépe, ale ISBN je kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Jakmile knize ISBN přidělíte, je oficiálně vydaná se vším všudy a nemůžete už do ní jako do celku zasahovat. (Opravovat překlepy, měnit obálku, přidávat ilustrace, měnit vazbu...) Když v knize úpravy provedete, musíte jí také přidělit nové ISBN. V případě, že knihu vydáte s ISBN máte povinnost zaslat pět výtisků do knihoven.


Výhody:
Knihu můžete prezentovat jako knihu, můžete ji dát do knihovny nebo se domluvit s knihkupcem na jejím prodeji.


Nevýhody:
Pokud ale knihu jednou takto vydáte, už ji jen stěží procpete do nějakého "oficiálního" nakladatelství, protože by se jednalo o druhé vydání. Museli byste z knížky udělat bestseller a buďme realisté, to se vám pravděpodobně s malonákladem, který čítá padesát kusů a prodává se u vás doma, v knihkupectví ve vašem rodném městě a na nějaké zastrčeném e-shopu, nepovede. Další nevýhodou je, že na vše budete sami. Žvástům o tom, že vám s distribucí pomůže firma, u které si knížku vydáte, nevěřte. Jsou to jenom žvásty. Pěkně si budete všechno obíhat sami.


Kdy je lepší nechat si knížku jenom vytisknout?
Pokud ji nechcete nijak veřejně prezentovat, pokud na ní chcete ještě provádět úpravy a uvažujete nad tím, že budete knížku chtít vydat v oficiálním nakladatelství, nebo pokud jste z chudého kraje. S přidělením kódu ISBN vás 10 výtisků 100 stránkové brožurky vyjde na i s DPH na 4 000 Kč. Bez ISBN na 1 000 Kč. (Pozn. V Nové formě můžete knihu prodávat v jejich e-shopu, i v případě, že nemá přidělené ISBN.)


Náklad
Nespornou výhodou vydávání pod hlavičkou podobných firem je to, že si vlastně nemusíte nechávat vytisknout hned naráz celý náklad. Objednáte si deset kousků a za dalšího půl roku třeba dalších deset. Knihy se tisknou podle toho, jak je potřeba. Většinou se lze domluvit, aby vaši knihu prodávali na jejich e-shopu. Potom ji mají na skladě v počtu třeba 5 kusů a další tisknou podle poptávky. Z každé takto prodané knihy máte určité procento honoráře. (To si můžete obvykle zvolit sami, ale musíte počítat s tím, že se to promítne na ceně knihy. Takže radši méně než více, aby se kniha vůbec prodala. Optimální je 10-20 korun.)


Prodejnost a vaše honoráře
Jelikož moje kamarádka pracuje v podobné firmě, která zároveň funguje jako nakladatelství a podobné knihy prodává, můžu vám to napsat tak, jak to je. Když budete hodně dobří vyděláte si za rok tak 200-300 korun. Abych ji přesně parafrázovala, říkala, že honoráře obvykle nepřesahují 100 Kč za půl roku, pokud se nejedná o autora třeba vysokoškolských skript. Tam je potom výdělek i několik tisíc. S tím ale u sbírky vašich povídek počítat nemůžete. I na těch 100 Kč se totiž hezky nadřete. V tomto je vydání na vlastní náklady úžasná škola. Naučíte se, že není nejdůležitější vydat, ale prodat, což začínajícím autorům může být jedině k užitku.


Jak knížku na vydání nachystat
Některé firmy vám nabízejí i korektury a typografie. (V Tribuni 149 Kč/h korektury, 299Kč/h typografie) Pokud hodláte jít s knihou do světa, je asi dobré, si za to připlatit. OVŠEM! Pohlídejte si to a pohlídejte si to dobře. Ono totiž řezání do cizího a ještě za prachy nebolí. Potom se vaše kapitola nejmenuje "Démon v okovech", ale "Démov v okovech", anotace na obálce vypadá jako by ji formátovalo čtyřleté dítě a ilustrace jsou do knihy vloženy naprosto chaoticky. Nejhorší je, že jsou vaše připomínky občas naoko přijaty, ale vy nakonec stejně obdržíte knihu i s chybami. Pokud se rozhodnete, udělat si všechno radši sami, buďte nadmíru pečliví. Vězte, že pokud si knihu vydáte sami, stanete se terčem k tomu, aby vám lidi psali, že vaše "kniha je sračka a proto jste si ji museli vydat sami". Nepřilívejte jim zbytečně benzín do motoru.


Šetříme, kde se dá a Vaši knihu rádi odflákneme!
Bohužel. Můžete si vše pohlídat, otravovat, dokud vám "Démova" neopraví, stejně nakonec zjistíte, že se vaše knihy rozpadají po prvním čtení a vypadávají z nich stránky, že některé výtisky mají podezřele vybledlé obálky, že je celá kniha natištěna nakřivo, nebo že je každá kniha jinak ořezaná. Můžete jim napsat sprostý mail, ale to je tak všechno, co s tím uděláte.


Rady tetky Temnářky:

1. Knížku delší 200 stran nemá cenu takto vydávat, protože se prostě nebude prodávat. Čím je kniha kratší a tudíž levnější, tím máte větší šanci, že prodáte alespoň něco.

2. Pokud nejste sami výtvarně nadaní, sežeňte si šikovného ilustrátora, který vám udělá hezkou a nápaditou obálku.

3. Nečekejte, že se vám vrátí náklady. Třeba vrátí, ale spíš ne. Nebudete zbytečně zklamaní.

4. Prezentujte se, kde se dá. Čím víc budete vidět, tím víc knih i touhle nepohodlnou cestou prodáte.

5. Malonákladové samizdatové vydání z vás nedělá žádného profesionálního spisovatele. Skromnost a pokora je v tomto případě namístě. Pokud se chcete profíkem stát, čeká vás ještě dlouhá cesta.

Edith Holá

23. května 2011 v 10:15 | Miselle |  Rozhovory z roku 2011
Jsem vzdušný Blíženec, co miluje zážitky. Myšlenkové, taneční, hudební... Má literární tvorba je mnoha tváří. Najdete v ní ruský ponor, ale i hladivé pohádky. Mnoha tváří jsem i já sama. Pro někoho temnou dámou, pro jiného andělem, co nikdy nezklame. Je to zvláštní, je to dar, ale opravdu mám dvě krásné a zdravé děti. Miluji Prahu, dobré knihy i dobrou hudbu, snažím se naučit cikánský tanec... A všechno na sebe prozradím, takže to najdete u mě na blogu a závoďáckém blogu mých dětí.



KatyRZ

16. května 2011 v 17:18 | Miselle |  Rozhovory z roku 2011
Jsem něžně vypadající blondýnka, která už vyrostla z póz. Nestydím se za to, že mám ráda růžovou a romantické příběhy, a přesto že píšu i čtu převážně dark fantasy, vím, že mi černá nesluší. Nejsem zásadně proti ničemu, a proto jsou má písmenka otevřená všemu. Ačkoli své komentáře k okolní společnosti, ale i ke své vlastní osobě, považuju jen za řečičky, slavím právě s fejetony a úvahami největší úspěch. Moje povídky a kniha jsou pro mě jako mé děti; napjatě sleduji jejich cestu a modlím se za jejich úspěch.



Dorray

7. května 2011 v 8:19 | Miselle |  Rozhovory z roku 2011
Veselý človíček, který se psaním dostává do jiného světa. Ten se ho na první pohled netýká, ale když ho poznáte blíže (a samozřejmě i jeho tvorbu) zjistíte, že spoustu témat čerpá ze svého života. Rád se ve svých povídkách vrací do světů, kde Sovy nejsou tím, čím se zdají a nenarušení hrdinové jsou jen na zdmi čmáranou fikcí. Prakticky nezáleží na žánru - ať je to reálný život, fantasy, sci-fi nebo mix, vždycky skončí v hlavě hlavní postavy. Ve stínech minulosti, které ji chtějí polapit a zničit. Ale jinak jsem naprosto normální vysokoškolák. Fakt… Musíte mi věřit.



Sikar

1. května 2011 v 10:50 | Temnářka |  Rozhovory z roku 2011

Žánry:
sci-fi, fantasy, vojenské, humor, psycho, futurologické vize, absurdita, vše v různých kombinacích

Příznivec klasické hard SF, jenž ale zatím veřejně ukazuje pouze (většinou humornou) fantasy. Vyhrál první místo v literární soutěži na téma fantasy u Zoner Pressu, poté byl osloven redakci internetového magazínu MFantasy, kam vkládá průměrně povídku měsíčně (pod občanským jménem leraK laželoD - pozpátku kvůli nedohledatelnosti). Na blogu nepublikuje nic, co sám bere seriózně, pouze odkazuje na MFantasy. Můžete tam ale nalézt jeho antiliteraturu zvanou "pikošky", psanou v šerých hlubinách hrůzného dávnověku.
Jako svůj hlavní žánr bere sci-fi, nejčastěji tvrdou, vojenskou nebo bez děje, pouze například nastiňující vědecký problém. Sci-fi a fantasy propojuje v jedné dlouhé sérii, o níž doufá, že by jednou mohla vyjít, přičemž to už teď vidí na takových osm svazků novel/románů a povídkových sborníků. Kromě toho má i mraky samostatných prací, ať již povídek nebo novel.
Zásadní pravidla jeho psaní - pobavit a za každou cenu se vyhnout patosu, klišé a dalším zvěrstvům. Je alergický na posedlost magií, přírodními bytostmi, nabubřelou epiku a rádoby mystické žvásty o ničem. Jak o tom slyší, spustí literární bombardování z oběžné dráhy.