Morten

13. března 2011 v 9:22 | Miselle |  Rozhovory z roku 2011
Cynický prorok, zkažený intelektuál a patologický lhář, který rád přichází s úšklebkem na rtech a větou "Já vám to říkal" na jazyku. Bezedná studnice nápadů, z nichž jen málokterý se dočká úspěšného dokončení, nebo vůbec nějakého literárního zpracování. Neustále žije alespoň ve třech světech najednou mezi nimiž je v tom, který ostatní považují za realitu, jen výjimečně. Kromě všeho a všech nesnáší hloupost, bezdůvodnou aroganci a vařenou zeleninu. Miluje čínské čaje, francouzskou poezii a když o sobě může mluvit ve třetí osobě. Říká si Morten. A ne, nejmenuje se Addams.



1. Mortene, pamatuješ si ještě na své první originální dílo? Kdy jsi začal psát?
Mno, to je dost těžká otázka. Do nedávna jsem datoval své první pokusy někdy do doby kolem roku 2000, ale pak jsem doma odhalil starý almanach lidové školy umění (nebo tak nějak), kde vyšla pohádka, kterou jsem napsal někdy v první třídě... To by bylo asi 1996. Vážnější pokusy bych ale přiznal až v době, kdy vznikl náš spisovatelský web.

2. Jak již z názvu vypovídá, váš web obsahuje díla "autorů, kteří utopicky doufají, že jednoho dne se budou jejich díla číst po celém světě". Jak vůbec vznikl nápad takový web založit, byl jsi autorem myšlenky, nebo ses k Webu příštích spisovatelů připojil později?
Nápad byl páně Nirakův (stejně jako tento úvod). Chodili jsme spolu na gymnázium a vzhledem k tomu, že jsme byli oba "psavci", posílali jsme si vzájemně svá šuplíková dílka. Jednou přišel s nápadem založit web, kam bychom své povídky publikovali. Nebyl jsem proti, i když nejsem takový utopista jako on, a než jsem se nadál, web byl na světě. Těžko říci, kdo se připojil a kdo byl "v týmu" už dříve, ale na webu jsme začali ještě s Lalinkou a Nisenem. Později se připojili Marnie a Bartolomeo.

3. A teď trochu k tvorbě publikované na tomto webu. Nemohu si nevšimnout jisté podobnosti jednotlivých dílek... Hodně se v nich objevují andělé, ať už jako ústřední postavy, nebo se mihnou v jediné scéně. Proč zrovna tyto bytosti, čím tě natolik zaujaly?
Ehm... Nevím, do jaké míry budu moci na tuto otázku odpovědět. Nejde ani tak o anděly, jako o křídla. Když se řekne anděl, člověk si většinou představí posla božího. Křídla jsou symbol, do určité míry. Svoboda, volnost ... Znáte to. Jednou, když jsem na tom nebyl právě nejlépe, jsem zjistil, jaké to je mít křídla. Občas bych je potřeboval znovu.

4. Konkrétně třeba povídka Tvář. Velice mě zamrazilo při zvláštní scéně, kdy anděl hraje v metru na housle a před sebou má prázdný plastový kelímek od kávy. Celý ten příběh na mě působil opravdu zvláštním dojmem, od počátku jsem si nebyla jistá, kdo je ústřední postava, a během čtení se můj náhled na věc několikrát změnil... Kde jsi čerpal inspiraci na tuto povídku, která více než samotným dějem upoutá právě neobvyklým zpracováním, zvláštní ústřední postavou a - přiznejme si to - velice neobvyklými symboly vloženými mezi řádky?
Jsem rád, že se líbí, nesklidil jsem zas tak moc příznivé kritiky. Inspirací byla cesta na autobus, dost podobná té popsané v povídce, ke té se přidal motiv vykolejeného metra z jednoho staršího nápadu a celé to vzniklo, tuším, na přednášce z chemie. Mám symboly rád, možná více, než je zdrávo. Přijde mi, že vznikají často dost samovolně, aniž bych se snažil. Většina mých děl na webu vznikla na základě jednoho nápadu během dvou, tří hodin a v nich je to dost vidět.

5. Jistě, publikuješ tam především kratší díla, nebo básně. Píšeš rád básně? Je to pro tebe oddech, nebo spíše zkouška spisovatelské trpělivosti?
Po pravdě řečeno, jak kdy. Jsem spíše povídkový autor, ale někdy mi to prostě nedá. Jenže po básni chci alespoň elementární rým a rytmus. Většinou napíšu několik veršů a přijde mi to moc krátké... A pak nastává ta těžká část. Otevírám slovník antonym a synonym a jsem schopen kvůli jedné sloce sedět u klávesnice dvě hodiny. Možná by bylo lepší, kdybych se na to v tu chvíli vykašlal, ale přijde mi, že pak by tomu něco chybělo.

6. Jsi trošku perfekcionista, co... Hodláš v budoucnu napsat něco delšího, než byly tvé dosavadní literární počiny? Například román, či sérii povídek s ústřední postavou?
V tom je můj největší problém. Pokud to nedopíšu v jednom kuse, mám potíže to dokončit. V současnosti mám rozepsáno asi dvacet povídek a románů (a to je jen to, co jsem zachránil po loňském vyhoření disku). Ale snažím se. Pokud mi budou bohové kyberprostoru přát, mohly by se na webu objevit první kapitoly brakového akčního románu Wyrm. Dále mám téměř dokončenou povídku Za dalším úsvitem, která je myšlená jako první ze série okultních krimi z města Ravenport, které jsem vytvořil pro storytelling hru World of Darkness, a jejichž hlavní protagonistkou je detektiv Eira Shay alias Mallory (jedna z mých prvních postav ve WoD). No a plánuji pokračovat dalším dílem k lehce brakové okultní detektivce Živý mrtvý (hrozný název, že?), která už hyzdí tvář webu nějakou dobu. To jen co mě teď napadlo. Takže plány by byly...

7. Máš už narýsovaný v hlavě nějaký plán, kterému žánru by ses chtěl v budoucnu věnovat, nebo spíše stále zkoušíš různé varianty a kombinuješ? Máš nějaký svůj "vytčený cíl", jako napsat skvělou sci-fi povídku nebo podobně?
Můj cíl je napsat alespoň nějakou povídku. Ale teď vážně, myslím, že je mi souzena braková městská fantasy a případně sci-fi. Někdo říká, že i fantasy píšu jako sci-fi, protože nesnáším vysvětlení "je to magie". Vzhledem k tomu, že znám spoustu všeobecně nepoužitelných faktů (a jsem schopen strávit hodiny jejich ověřováním a vymýšlení aplikací), je sci-fi můj svět. Momentálně pracuji na povídce do literární soutěže AI 2051, což by mohl být takový malý záchytný bod k dalšímu psaní.

8. Přímo se mi nabízí otázka... Jaký byl tvůj dosavadní největší úspěch a čeho bys chtěl v psaní dosáhnout? Chtěl bys vydat knihu nebo se spokojíš se stálými čtenáři na webových stránkách?
Kdo by nechtěl vydat knihu, i kdyby jen proto, aby se dostal do té velké loterie, kterou vyhrála třeba Rowlingová. Abych se přiznal, nejsem právě ambiciózní člověk. Kdyby nebylo mých kolegů z webu, patrně bych nepublikoval ani na internetu. V podstatě bych se spokojil s tím, že můžu ty příběhy prožívat sám. Jenže když už to vymyslím, proč to nenapsat? A když už to napíšu... Ale abych odpověděl na otázku, kniha, která se alespoň zaplatí, by byla super.

9. A co tvůj vzor? Máš nějakého spisovatele, který tě vždy nabudí a oddá ti inspiraci k psaní dalších děl?
Myslím, že bych nepoužil slovo vzor. Abych citoval jednoho moudrého muže (Benjamin Disraeli, tuším), "Když si chci přečíst dobrou knihu, sednu a napíšu si ji". Ale i tak hodně čtu, vždycky jsem hodně četl. Pokud mám jmenovat, tak by to byli Pratchett, King, Lumley, Hamiltonová, Neomillnerová, Jenny Nowak, Žamboch, Kulhánek, Doseděl, Neff a spousta dalších, jejichž jména si nepamatuji, nebo nevím, jak se píší. Ale beru to vždy spíše jako náhradu za to, co si nenapíšu sám.

10. Otázka z jiného soudku... Jsi u spisovatelů nejvytíženější (a zatím jediný) korektor. Jak jsi k této "práci" přišel? A popiš ostatním, jaká úskalí tě při opravování cizích děl často provází...
Přišel jsem k tomu, jako slepý k houslím. Vždy jsem míval z diktátů čtyřky a z českého jazyka jsem jednou málem propadal. Nicméně mám talent na jazyky a očividně se to týká i češtiny. Objevilo se to někdy před čtyřmi lety, když mě začala iritovat každá pravopisná chyba, kterou jsem na cestě řádkou potkal. Nějak si toho všimli další lidé (aby ne, když jsem začal opravovat i zprávy na ICQ) a z betareadra pro pár vyvolených se ze mě stal korektor pro každého. Momentálně už dělám korektury několika překladatelům a s trochou štěstí mi z toho konečně i něco kápne.
Co se týče korektur zde v kyberprostoru, nemám s tím problém. Obvykle zvládám opravovat téměř stejnou rychlostí, jako číst, ale to se týká jen chyb, jako jsou i/y, interpunkce, nějaké to mně a podobně. Problém nastává, když se k tomu přidá třeba slovosled. Kdo nezažil, neumí si představit to luštění významu věty. Za zmínku stojí ještě chyby faktické. Ty už sice spadají spíše do kompetence betareadera, ale já se považuji tak nějak za obojí. Je k pláči, na jaké úrovni je u některých lidí znalost toho, o čem píší. Například je jasné, že ne každý studoval anatomii, ale když už chcete někoho brutálně zabít, podívejte se, prosím, alespoň do obrázkové encyklopedie.

11. A nakonec ještě výzva: Proč si myslíš, že by mohly tvá díla někoho zaujmout?
Popravě snad ani nevím. Anatomicky korektní zabíjení? A spousta křídel. Až dokončím něco z delších povídek, bude to filosofie, netradiční témata a zajímavě vyšinuté postavy. Rád fandím záporákům, takže většinou nabízím "pohled z druhé strany" a špatné konce. No a pokud vám to nestačí, je tu pár dalších lidí, se kterými ten kout webu sdílím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sall. | Web | 13. března 2011 v 10:40 | Reagovat

Koukala jsem na web a zaujal mě.. ;)

2 Lomeril | Web | 13. března 2011 v 21:05 | Reagovat

Ano, ano, Morten, smrtelný nepřítel klišé :-) ale jako kritik výborný.

3 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 13. března 2011 v 21:21 | Reagovat

Hodilo by se rozhovor trochu naformátovat. Jako jednolitý blog textu se to hrozně špatně čte. :-)

4 Miselle | Web | 15. března 2011 v 14:10 | Reagovat

[3]: Díky za upozornění! Blog mi asi omylem nepřekopíroval odentrování z Wordu... Opraveno. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama