Adelain Aki

6. listopadu 2010 v 19:46 | Miselle |  Rozhovory z roku 2010
Uzavřená, zvrácená, temná, snílek, morbidní a milují sarkasmus - řekl by o ní kdokoli, kdo jí zná. Pro ostatní zůstává jenom ta uzavřená, nespokojená mezi svými vrstevníky, se kterými si nerozumí a raději vyhledává přítomnost svých snů. S jinými názory, jinými zálibami a jinými ideály než oni. S hlavou neustále v oblacích, ale přitom přiklánějící se k temným silám, které jí dávají víru. Rozpolcená osoba, pro kterou je psaní únik z kruté reality, vlastní svět, kde může mít všechno, co tady nemá. Doufá a nepřestává, že se jí její sny jednou splní…



1. Na blogu mimo svou autorskou tvorbu publikuješ i fanfiction Naruto povídky. Co tě vedlo k tomu, psát zrova tento druh fanfiction? Co pro Tebe znamená anime a Japonsko?
To pro mě znamená docela hodně. Hlavně asi proto, že jsem s ním začala v takovém tom věku, kdy jsem se začala objevovat a "dospívat", a tak k tomu mám takovou citovou vazbu. Naruto bylo moje první anime, do kterého jsem se úplně zažrala, taky jsem díky němu poznala jednu výjimečnou osobu, takže jak říkám, je k tomu taková citová vazba. Japonsko je úžasná země, mají kouzelnou kulturu, zvyky a žádná země jí nemůže napodobit. Teď už FanFiction moc nepíši, protože jsem prostě přešla k originálním povídkám, ale byl to pro mě dobrý začátek.


2. Velká část Tvých děl obsahuje fantasy prvky - upíry, démony, anděly smrti. Je pro tebe psaní takových příběhů únikem z "nudné" všední reality, nebo v tom vidíš něco víc? Dokážeš pomocí magických potvor lépe vystihnou hloubku příběhu nebo tě práce s "realitou" tolik nebaví?
Jistěže je to únik z nudné reality, hlavně pro mě. Mám pár příběhů, které se odehrávají v normálním životě, jenomže tam prostě nedokážu vymyslet tolik zvratů, zajímavostí, akce atd. Upíry, vlkodlaky, démony a anděly smrti, všechno to mám strašně ráda, fascinuje mě to, a proto o tom taky píšu. Dají se tím prostě ventilovat touhy a sny, věci, které v našem "nudném" všedním životě nelze zažít.


3. Tvůj nový román Agonia vypráví o pokleslém životě mladých lidí, situován do Miami. Tedy něco mezi Tvou tvorbou nového. Je pro tebe těžší psát o reálném životě? Co si od tohoto díla slibuješ?
Ano, je to docela nové. No... Já většinou nepíšu povídky z reálného života, protože nechci, aby to bylo jako ty ostatní tuctový příběhy. Je holka a kluk, zamilují se, blah blah blah. Prostě nechci psát o něčem tak ohraném, a taky z důvodů, co jsem psala v předchozí otázce. Tuhle povídku jsem začala psát proto, že se mi zdá příběh prostě originální. On je ještě celkem na začátku, a tak se to moc nerozjelo, ale bude tam hodně zvratů a takových neobvyklých věcí. Proč psát o nudném životě nějakých zamilovaných puberťaček, když jsou na světě tvrdí a reálnější věci jako jsou drogy, alkohol, znásilnění (případ téhle povídky) a mnoho dalšího.


4. Máš nějaký žánr, kterému by ses chtěla v budoucnu věnovat? Nebo zůstaneš věrná fantasy a upírům?
Asi bych chtěla zůstat u toho fantasy, ale zároveň vím, že je to celkem riskantní, protože těchto upířích knih, filmů a seriálů je požehnaně, a tak je těžké přijít s něčím novým, originálním, promyšleným a ne úplně šíleným. Nezbývá než prostě psát, psát a psát a doufat, že se to bude lidem líbit.


5. Na blogu máš anotace na své budoucí projekty, můžeš nám některý z nich přiblížit? Na co se můžeme od Tebe v budoucnu těšit?
Budoucnost mých literárních děl je vskutku nejistá, protože mě vždycky napadne nějaký "šíleně úžasný" nápad a já ho prostě musím realizovat. V polovině mi pak dojde plyn a zadrhnu se, vymýšlím nové věci… Ale úplně u všech děl to takhle není. Určitě se nejdřív budu snažit dopsat povídky, co mám rozepsané, a taky aby se mi povedly. Pak chystám dvě povídky ze života a dvě fantasy, tak se uvidí, jestli se mi to povede. Budu se snažit. :P


6. Povídky publikuješ vskutku záviděníhodným tempem. Třeba Květy zla, které mají už třetí pokračování, jsi psala prakticky denně. Kde bereš tolik inspirace? Co je pro Tebe důležité při tvorbě další kapitoly příběhu?
Dřív to bylo opravdu hodně často.
No, nejdřív to bylo tím, že jsem to ze sebe prostě sypala a moc nekoukala na kvalitu a taky se tolik nesnažila popisovat detaily. Nevím, kde beru inspiraci... Prostě se mi něco objeví v hlavě, mě to zaujme, jako blázen si to celý den přehrávám v hlavě a je to. Taky mi, abych pravdu řekla, pomáhá poslouchání písniček, vždycky večer, potom se mi to prostě přehrává v hlavě jako film…


7. Mají Tvé postavy nějakého reálného dvojníka? Necháváš se inspirovat svými běžnými zážitky a lidmi okolo sebe, které pak přepisuješ na míru příběhům, nebo jsou všichni hrdinové čistě fiktivní?
Myslím, že jen tak dvě, tři postavy - a některé myslím ze zrušených povídek - měly jenom tak symbolicky znázorňovat někoho z mého reálného života, ale jinak jsou postavy fiktivní. Jelikož píšu fantasy, tak se zážitky z reálného života neinspiruji. Jediné, co to má společného s mým osobních životem, je asi to, že píšu o tom, o čem sním, co bych chtěla zažít atd. Většinou všude strčím nějakou romantiku nebo páreček, což svědčí o tom, že v tomhle směru nemám zrovna štěstí. Tak bůh ví, o čem budu psát, až nějakou lásku najdu.

8. Nejedna z Tvých povídek má složitý příběh, ke Květům zla jsi dokonce publikovala mapu a pěkný přehled jednotlivých postav i s obrázky. Máš už dopředu jasné, kam se příběh bude ubírat, nebo necháváš svým hrdinům "volné ruce" a vymýšlíš za pochodu?
Jednoduchá linie příběhů podle mého moc nezaujme. Květy zla mají hodně složitý příběh proto, že jsem od začátku plánovala, že bude mít hodně řad. Vždycky v nějaké řadě nebo díle stačí trochu odkrýt jednu věc, která se pak může hodit v dalších sériích. Zvlášť to, že se Květy zla odehrávají v mnou vytvořeném světě je výhodou, protože pořád můžu odkrývat jeho další a další tajemství. No… Většinou mám spíš v hlavě jen takové záchytné boty a to, o čem by měla povídka vcelku být. Detaily domýšlím podle nálady když píšu.


9. Každý autor má nějaký vzor, nějakého idola, kterému by se chtěl vyrovnat. Co Tví oblíbení spisovatelé, necháváš se jimi inspirovat, nebo se naopak snažíš "prorazit" úplně jiným směrem?
Abych pravdu řekla, nečtu nějak moc valně a nemám ani žádného oblíbeného spisovatele. Mám třeba ráda knížky od Stephena Kinga, Lenky Lanczové nebo Toma Beckera. A potom už čtu prostě knížky a nijak moc nekoukám na autora, jde mi spíš o příběh. Klidně si koupím knížku od autora, kterého vůbec neznám, když mě zaujme. Asi bych se chtěla vydat vlastním směrem, nechci se od nikoho nechat inspirovat nebo "kopírovat", prostě budu psát stylem psaní, který mi byl nadělen.


10. Na co se můžou budoucí čtenáři na Tvém blogu těšit, co bys jim doporučila ke čtení, a jaký typ čtenáře asi nejvíc Tvé povídky zaujmou?
Nedoporučovala bych to čtenářům se slabým žaludkem nebo někomu, kdo hledá klasickou romantiku nebo komedii. I když romantiku najde, tak ne úplně ideální - já prostě těm svým postavám normální vztah dopřát nemůžu :3 - a potom spíš drama a poslední dobou i horor. Ale samozřejmě jako každý spisovatel doufám, že moje povídky zaujmou i lidi, co určitý žánr nemusí, ale moje se mu budou tolik líbit, že to číst budou.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sussanah de Silva | Web | 7. listopadu 2010 v 14:45 | Reagovat

dočteno, sympatická autorka =)

2 Ondřey | E-mail | Web | 7. března 2012 v 7:39 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama