Polgara

9. srpna 2010 v 22:07 | Awia |  Rozhovory z roku 2010
Slečna, která žije fantasy světem, od čehož se odvíjí její tvorba. Zbožňuju literaturu týkající se okultismu a historie. Baví mě různé procházky po historických částech různých měst a českou krajinou. Za zatím nejvydařenější povídku považuji tu, kterou píšu zatím do šuplíku, a pak také povídku V zajetí krve.



1.Kdy jsi začala psát?
Copak si to pamatuju? No prostě když začal vycházet Potter.


2.A o čem jsi psala?
Jako většina jsem začínala na fanfiction. Ke psaní mě inspiroval Vruon a jeho fanfikce.


3.U fikce jsi ale zůstala, ne? Tedy spíš jsi se přesunula k fantazy. Proč zrovna tento styl?
Protože tam se nemusím držet žádné předlohy a nezprzním tam žádnou cizí postavu a můžu rozvinout svoji fantazii.


4.A není to náročné - vymýšlet vlastní svět?
Pokud máš předem jasný, jakým směrem se tvůj příběh bude ubírat, tak ne. A jestliže ti v hlavě vyskakují všechny možné i nemožné detaily, je to o to jednodušší.


5.V tvých příbězích se hodně vyskytují mágové a elfové. Co to, že mají takovou popularitu?
Jelikož jsem jako malá doslova hltala příběhy již známých spisovatelů, které byly těchto národů plné. A tak není divu, že jsem zatoužila po světě, kde si s nimi můžu hrát podle libosti.


6.Tvé hlavní postavy často oplývají nějakou nadpřirozenou mocí. Nebojíš se, že by se časem mohly stát až moc dokonalé? Nepřekonatelné?
Asi jako každý se toho bojím, a proto se jejich dokonalost snažím vyvážit naprosto obyčejnými chybami, které dělají. A tím nemyslím jenom jejich život. I tu magii. Že udělají chybu i v tom, v čem jsou dokonalí.


7. Jelikož fantasy nepíšeš, ale také hojně čteš, máš nějaké vzory, kterým by ses ráda přiblížila?
Mám podle abecedy anebo podle toho, kdy jsem je začala číst?


8. Myslím, jestli máš nějaké favority. Hvězdy, které září mezi ostatními…
Raymond E. Feist, David Eddings, pak Terry Goodkind, Richard A. Knaak… Je jich víc, ale tihle patří mezi moji elitu.


9. Vidím, že jich je opravdu hodně. Teď trošku k jinému tématu. Kromě fanfiction občas píšeš i jiné povídky. Spíše jednorázovky, které se zabývají nějakými tématy - otroctví, nevšímavost… Co tě k tomu inspiruje?
Někdo by to nazval automatickým psaním, ale já tomu prostě říkám chvíle, kdy dostanu nějaký nápad, který mě pohltí na tolik, že jsem o něm schopná něco napsat.


10. A nakolik své příběhy promýšlíš? Píšeš s nějakým plánem do budoucna, nebo máš jen nápad a pak necháš postavy, jak ho sami rozvinou?
Záleží na tom, jaké příběhy to jsou a s jakým úmyslem jsem ho začala psát. Občas se stane, že se mi postavy vzbouří a začnou jednat tak, jako bych to ani nepsala já.


11. Jak moc je máš promyšlené (postavy)? A máš nějaké oblíbence? Pouštíš si je k tělu, nebo jen chladně píšeš jejich osudy, aniž by tě samy nějak ovlivnily?
Bude ti stačit tolik, když ti řeknu, že mě občas napadne, jak by jednaly moje postavy?


12. Ano. Myslím, že to stačí. A teď poslední otázka. U postav však zůstaneme. Ztotožnila jsi se někdy s některou z nich? Nebo píšeš o úplně někom jiném?
Mám dvě postavy, do kterých jsem vložila dost sama ze sebe. A některé postavy píšu i podle skutečných lidí, kteří by se sice takto nikdy nechovali, ale inspirovali mě k jejich vzniku.


13. Nemůžu si odpustit nezeptat - proč by lidé měli číst tvoje povídky?
Moje příběhy ať si přečte ten, kdo si chce odpočinout od reálného světa a na okamžik se ponořit do říše bytostí, kterými bychom někdy sami chtěli být.


Ukázka: (V zajetí krve)

"Hej," uslyšeli Earnanův hlas.
"Je sice hezké, jak si tu povídáte, ale nechtěli byste něco udělat s tímhle?"
"Copak si nás celou dobu neposlouchal? Vždyť víš, že nemůžeme," odvětil Brenan.
"Ano, teď už vím," přikývl Earnan, ale pak neodolal menšímu rýpnutí. "Zajímalo by mě, co chcete dělat, až dorazíme k té vaší elfce. Máte už nějaký plán, anebo prostě prohodíte pár slov, zhodnotíte, co budete moct a nebudete a dál?"
"Věř nám, že už jsme nad tím uvažovali," odpověděl ihned Brenan. "Ale v první řadě musíme ochránit Sidheag a…"
"Ochránit? Bez kouzel? Nic ve zlém, ale mágové jsou bez magie, jako voják bez meče," skočil mu velitel neomaleně do řeči.
Brenan pevněji stiskl uzdu a musel se několikrát nadechnout, aby odpověděl v klidu.
"První tam musíme dojet. Plánovat se bude potom." Do svého hlasu vložil veškerou autoritu, které byl v dané situaci schopen.
Alderen se musel hodně ovládat, aby se nerozesmál. Chápal Earnanovu snahu zjistit víc informaci. Ale v tomhle voják zřejmě neuspěje. Mágové se sice někdy rozhodovali pomalu, dlouho všechno promýšleli ze všech stran, na rozdíl od válečníků, kteří museli jednat rychle a mnohdy i zbrkle, ale když pak měli všechno, co potřebovali… Alderen se samolibě usmál.
"Halo, nechci vaše čarodějstvo nějak otravovat. Vy možná, máte pár let navíc, ale my ne. A rád bych věděl, jak hodláte tu zrůdu porazit."
"Ještě chvíli žvaň…" Brenan nechal hrozbu viset ve vzduchu.
"A co? Vypíchneš mi prstem oko?"
"Earnane, prosím. Co chceš slyšet? Že ještě nic nevíme? Že první musíme mluvit se Sidheag, která ví o NĚM mnohem více než my? Copak nechápeš, že ta zrůda vznikla z nenaplněné lásky? Obávám se, že tahle nepříjemná situace skončí jenom dvěma možnými způsoby. Pokud tě mohu požádat, obrň se trpělivostí."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Polgara | Web | 10. srpna 2010 v 7:52 | Reagovat

Za formulaci některých otázek bych se nejradši zastřelila. K těm autorům ještě přidávám Margaret Weis a Tracy Hickman s jejich Dragonlance.

2 Miselle (Spisovatele.blog.cz) | Web | 17. srpna 2010 v 14:11 | Reagovat

Polgařiny povídky mám moc ráda, je to příjemný oddech po tvrdém dni, plném opravování a zápasů s gramatikou. Její povídky na čtenáře dýchnou přesně tu nostalgii starých časů, temnotu a zárevoň krásu středověkých hradů, děsivých čarodějů a všudypřítomných intrik.

Nejépe se mi zatím čte povídka Původ se nepromíjí, ta mne opravdu zaujala.

3 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 31. srpna 2010 v 18:59 | Reagovat

Hned první odpověď mě dokonale pobavila:
Kdy jsi začala psát?
Copak si to pamatuju? No prostě když začal vycházet Potter.

Poprskala jsem si monitor. :-D

4 Nel-ly | Web | 26. listopadu 2010 v 23:59 | Reagovat

[1]: ach dragonlance, kamarádka to době (snad už po sté) včera polovinu večera hustila...já si nepamatuju ani první knihu (a to jsem se dostala až daleko za půlku - někam k drakovi :D konečně, podle názvu)

odpovědi krásné (ta první-:D) a krátké :-O kruci... :D jsem zas jediná ukecaná?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama