Lúmenn

31. srpna 2010 v 14:31 | Polgara |  Rozhovory z roku 2010
Věčný snílek s potrhanými křídly, elfí duše uzamčená v těle člověka, plamen svíčky, co raději shoří, než aby vyhasnul. Vítejte na těchto stránkách - čtěte, pište, radujte se, plačte nebo odejděte znechuceni, jak je vám libo. Jen o jedno vás ale prosím - raději mě nenáviďte za to, co jsem, než abyste mne milovali za něco, co nejsem.




1. Patříš mezi blogové stálice a kromě povídek zveřejňuješ svoje články o všem, co se ti zrovna honí hlavou, a mnohdy si tím dost často zaděláš na ohnivé diskuze, ale kvůli tomu tě nezpovídám. Každý jsme nějak začínali, každý s přesvědčením, že prorazíme do světa, a právě naše texty budou patřit mezi ty nejčtenější. Tobě se tohle podařilo. Můžeš nám prozradit, co tě vedlo k založení tvého blogu a jaký prvotní impuls tě donutil pustit svoje povídky do světa?
Už nějakou dobu jsem na internetu zveřejňovala svou tvorbu - tehdy hlavně poezii na serverech jako je pismak.cz nebo na různých fórech. Štvalo mě, že je komentuje a hodnotí většinou velmi málo lidí, stejně jako, že mám svou tvorbu roztahanou po celém internetu. A tak jsem si založila blog - aby vše bylo na jednom místě, a tak nějak naivně jsem doufala, že hned přijdou davy lidí, co na mě budou zvědaví. No a ono to nebylo hned a nebyly to davy:) Teprve dnes, po čtyřech letech téměř každodenního příspívání na blog, konečně můžu říct, že mě čte opravdu hodně lidí a jsem za to vděčná. Prostě nejsem typ, kterého baví psát do šuplíku:)


2. Máš za sebou již několik literárních soutěží, mimo jiné i úspěšné umístění se svojí povídkou Paní Prstenů, což je fan fiction povídka, která je dopsaná a má pokračování. Hlavní postavou je elfka Lúmenn. Nepsala si ji tak trochu podle sebe? Jaké pocity jsi měla v průběhů jejího psaní?
Tenhle příběh (na povídku trochu moc dlouhý:)) jsem psala v době, kdy výraz "fan fiction" ještě neexistoval. Bylo mi dvanáct, v kinech běželo Společenstvo prstenu a já po sté četla celou Tolkienovu trilogii. Hrozně jsem tam chtěla žít, tenhle svět mi připadal nudný a ošklivý - a tak jsem začala psát svou verzi příběhu, ve které jsem byla hlavní hrdinkou. Dnes už se tomu spíš směju, jediné, co mi zůstalo, jsou vzpomínky a přezdívka, kterou od té doby používám. Hlavní, co mi ale Paní prstenů dala, je, že jsem se na ní vypsala, přece jen stvořit téměř dvěstěstránkové dílo zabere čas a člověk na něm hodně vybrousí svoje pisálkovské nedostatky. :)


3. Další povídka, kde jsi popustila uzdu své fantazii, nese název Kocour a Lomiel. Ta zůstala dosud nedopsaná, vrátíš se k ní někdy? Navíc mě v ní zaujala hlavní mužská postava, kočkodlak. Inspirovala ses u skutečných lidí, anebo jde čistě někoho, kdo vznikl až v okamžiku, kdy jsi začala psát tento příběh? Navíc, tahle rasa není u nás ještě tolik rozšířená.
No, ona právě není úplně nedopsaná, já si stvořila v hlavě celý příběh, v osnově ho hodila na papír a pak už jsem jen podle osnovy psala dál. A to byla chyba - příběh se přestal vyvíjet, přestal žít vlastním životem a de facto jsem ho jakoby jen přepisovala. Takže se obávám, že se k němu už nevrátím.
K hlavním postavám - ano, skutečně jsem se inspirovala, což je vidět nejen na jménech, ale i na vztahu hlavních postav:) A protože můj bývalý přítel (a dnes výborný kamarád a spoluautor blogu) Finn je odjakživa fascinován kočkami, bylo nasnadě z něj neudělat "psisko", ale kočkodlaka.


4. Další z tvých příběhů, jemuž věnuješ hodně času a energie, je povídka Blázinec. Jedná se zatím o pracovní název a podle všeho jej ještě změníš. Nicméně, to prostředí je neskutečně živé a jednání postav uvěřitelné. Sama říkáš, že jsi na toto dílko pyšná, jelikož se jedná čistě o tvoji fantazii, žádné vypujčování si jiných světů, námětů. Proto mě udivuje ta promyšlenost světa, v němž žije hlavní hrdinka. Stálý návštěvníci obou tvých blogů již vědí, oč jde, ale opakování matka moudrosti. Můžeš nově příchozím prozradit pár rad a typů, jak podobné dílko napsat, aniž by autor při tom ztratil nit, hned na začátku děje?
Inu, Blázinec je takové strohé, ráda bych vymyslela časem něco lepšího. :) A nemyslím si, že by svět, ve kterém žije Magda, byl nějak vyloženě promyšlený - je to vlastně náš svět, jen v imaginárním městě, v imaginární nemocnici, může to být vaše město a nemocnice, kolem které denně chodíte do školy.
Ovšem typy, jak napsat takový příběh, bohužel poskytnout nemůžu. Já je totiž nemám. U Paní prstenů i Kocoura a Lomiel jsem přesně věděla, kudy se příběh bude ubírat, a jen jsem ho vedla vyšlapanou cestou. Blázinec je jiný - píše se jakoby sám, objevují se v něm nové zápletky, postavy a nápady, které jako bych ani nevymyslela já, prostě se tam zjeví. :) Je to příběh, který vede houštinami, trním a po skrytých stezkách, na něž předtím lidská noha nevkročila, příběh, který mi vzniká pod rukama. Jediné, co můžu, je poradit, abyste si takový příběh taky chytili, sedli mu na záda a nechali se nést. :)


5. Přestože se u tebe najdou realistické příběhy, stejně skončíš u světů nekonečné fantazie. U vyprávění, kde se nemusíš řídit žádnými pravidly. Proč tomu tak je?
Protože nemám ráda pravidla. :D A protože se právě v těch světech často toulám, takže tam tu a tam nějaký příběh potkám. :) Občas mám totiž dojem, že příběhy nevymýšlím, že je jen zapisuju tak, jak ke mně přijdou.


Šest: Jakou náladu musíš mít, abys mohla vytvořit vyprávění, které pak zveřejníš? Pouštíš si svoji oblíbenou hudbu, píšeš ráda přes den či v noci anebo patříš mezi ty, kteří psaním žijí?
To je těžké říci, většinou mě prostě něco napadne (já říkám, že mě znásilní múza) a já okamžitě musím psát. Kolikrát prostě popadnu papír, co je nejblíž, a píšu, většinou se ale co nejrychleji snažím dostat ke svému počítači a psát a psát. :)
Je fakt, že múza mě většinou znásilňuje v noci, nejlépe i před spaním nebo ve snech, tehdy se mi v hlavě zrodí nějaká myšlenka a tu pak ráno musím napsat, než uletí. Hodně mě taky inspiruje něco, co si přečtu, právě takhle vznikl Blázinec - mizerná knížka za 25 korun z antikvariátu mi přivolala múzu, která donesla tenhle nápad. :)
Jednoduše řečeno - k psaní potřebuju inspiraci a ta občas přijde ve chvílích, kdy by ji nikdo nečekal.

7. Kromě prózy píšeš poezii. Ta, pokud mě paměť neklame, s náladou úzce souvisí. Jak taková báseň vzniká?
Báseň se vždycky rodí v noci, když na víčkách spočívá pan sen a v tanci tichém, téměř posvátném, spojí se Dojem, Myšlenka a Pocit…Tahle nějak. :) Není na to žádný recept, básně taky přijdou a já je jen zapíšu, verše se spojí a moje pocity jim dovolí se probudit. Nevím jak více to popsat. :)


8. Kterou ze svých povídek považuješ za nejpovedenější, když pomineme výše zmiňovaný Blázinec? A proč právě ji, bys doporučila?
Tak Blázinec hlavně rozsahově není a ani nemá být povídka. :) Ale i tak těžko říci, každou svoji povídku mám ráda, každá ve mně evokuje jinou náladu, jiný příběh. Z poslední doby se mi hodně líbí Chlapec a Dívka, ale to je asi tím, že je tak čerstvá a ještě ji nezavály nové příběhy. :) Ze starších povídek to asi bude Kruh věčnosti (opět lehce autobiografický) a nebo pohádka O žárlivém Dni, spanilé Noci a puklém srdci slunečního Boha.


9. Můžeš čtenářům prozradit své plány do budoucna týkající se psaní? Chtěla by ses ocitnout mezi těmi, kteří vydali knížku a mohou se nyní psaní věnovat naplno?
Tak to každopádně. :) Nechci ale být profesionální spisovatel, psaní je můj koníček, moje láska, nejkrásnější věc na světě, a nikdy bych ho nedegradovala na svoje povolání, chci prostě občas vydat nějaký román, sbírku básní nebo povídek, ale živit se určitě budu tím, co teď studuju - psychologií. Koneckonců, ale o té chci taky napsat nějakou knížku. :)
Jediné, co mám v plánu, je psát. Už rok se dokopávám k tomu, poslat svoje povídky do nějakého nakladatelství a vydat je, ale to je zatím ještě jen ve fázi plánování. :) Zatím jen v klidu tvořím a nikam se neženu, dělám to, co mě neskonale baví a ze zásady neplánuju.


10. Nuže, poslední otázka a s ní i výzva k tomu, abys mohla představit svou tvorbu. Říct, proč právě ona je pro návštěvníky tvého koutku nejlepší.
Ale to říct nemůžu, protože každý člověk je jiný a každému se líbí něco jiného. :) Můžu jen říct, že by se moje povídky mohly líbit lidem, kteří se nebojí hlubin fantazie a nevadí jim, že většina mých příběhů je smutná, depresivní a hodně často taky špatně končí. Můj rozepsaný román (Blázinec) je zase pro všechny, co jsou jiní než ostatní a vědí, že je to občas děsně těžké. A moje básně jsou pro všechny snílky a romanticky dekadentní duše. Ostatně, celý svět mojí tvorby je pro snílky, magory, blázny a ty, co nikdy nepřestanou žít s hlavou v oblacích a slzou touhy v srdci. :) Tak se zastavte, až budete mít cestu kolem, ztracené duše, budu se těšit.


Úryvek (Kruh věčnosti):

Tmavě fialová kápě vrchní obřadní kněžky, jíž jsem dnes byla, mi padala do tváře a skrývala ji pod hlubokým stínem blížící se noci. Bosýma nohama jsem kráčela po trávě k obřadnímu kameni vprostřed kromlechu - okolo stály další kněžky a hlubokým mručením zpívaly melodii neodmyslitelně spjatou s obětinami pro Bohyni.
Na šedivém, větrem a deštěm oprýskaném kameni ležela vrána. Její drobný hrudník se chvěl v trhavých nádeších a oči měla sice otevřené, ale kalné. Byla spoutána kouzlem hypnózy a netušila, že se ještě dnes setká s Bohyní.
Přistoupila jsem ke kameni a položila ruku na ptačí hruď. Pod dlaní jsem ucítila rychlý tep jejího srdce, ale v očích už nebylo kalné světlo umírajícího zvířete. Očima vrány se na mě dívala Bohyně, lačná a mocná Bohyně, čekající na slíbenou obětinu. Zatočila se mi hlava a hrdelní zpěv kněžek okolo mne zesílil. V hlavě mi hučelo a oči Bohyně se mi propalovaly hluboko do duše.
Jako ve snách jsem pronesla zaříkání: "Věčná, dnes v noci darujeme ti tento dar, dar krve. Ó Badb, ó Macho, ó Nemain, nechť Božská trojice střeží naše kroky, nechť bubny války dozní na věčnosti, nechť spočine každý, kdo spočinout má a procitne každý, jenž je procitnutí hoden."
Můj hlas mi zněl nějak cize, jako bych volala ze strašné dálky. Mnohem silněji mi v uších zněla pravidelná melodie tepajícího srdce a nekončící vlna hrdelního zpěvu. Z vrániných očí na mě zírala Bohyně a v jejím zraku bylo jediné: "Už je čas, Alwë!"
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama